Zámek

Zbiroh stojí v nádherných křivoklátských lesích v bezprostřední blízkosti Brd. V lokalitě, kam dlouhá léta noha „obyčejného smrtelníka“ nemohla vkročit. Stavba zámku ze všech stran překvapuje a udivuje. Zbiroh má ve svém výčtu tolik „nej“, že vám na ně prsty jedné ruky nestačí.

Tak dokonale tutlaný zámek, jakým byl v druhé polovině 20

. stol. Zbiroh, byste asi těžko hledali. A přece býval kdysi sídlem vyhlášeným a zvyklým na ty nejurozenější obyvatele. Ne nadarmo se o něm dnes hovoří jako o zámku tří císařů. Vždyť jeho majiteli se na čas stali Karel IV., Zikmund Lucemburský a Rudolf II.

Zbiroh se honosí hned několika nej…

Původní hrad byl postaven na nejtvrdší jaspisové nebo, chcete-li, buližníkové skále. Hradní studna, vyhloubená do této horniny, je se svými 163 m nejhlubší v Evropě, takže si nejspíš sami představíte, že její hloubení nebyl žádný med. A skalní suk také posloužil jako jakýsi podstavec pro mohutnou věž tyčící se nad celým objektem jako nehybný strážce klidu. Tato věž se dokonce pyšní tím, že je vůbec první samostatnou hradní hláskou v Čechách. Se svými zdmi silnými až 4 m, výškou 20 m a šířkou 10 m je skutečně více než impozantní dominantou celého zámku. Celá tato stavba navíc nebyla postavena z vůle krále, ale pouhého šlechtice, a to v době, kdy to rozhodně ještě nebylo zvykem. Zbiroh se tak stal vůbec prvním manským hradem v Čechách.

Ještě se vám to zdá málo? Co takhle ještě: nejtajnější špiónské pracoviště v Československu, největší zámecký krajinářský park

na Rokycansku nebo místo, kde Alfons Mucha vytvořil svá největší plátna?

Historie

Copak asi vedlo Sulislavce k tomu, aby na buližníkové skále postavili románsko-gotický hrad, navíc vůbec první manský hrad v Čechách

? Byla to chuť ukázat se, potřeba být chráněn nebo snaha vyrovnat se králům? To už se nedozvíme, ale tušíme, že se nejspíš psal rok 1193, když se Chřen ze Zbiroha usadil v novotou se skvoucím sídle

V první polovině 13. století se stal hrad majetkem významného šlechtického rodu Drslaviců, konkrétně větve Břetislava z Plzně, později s přídomkem ze Zbiroha. Od roku 1247 se s predikátem ze Zbiroha začal psát i jeho starší syn Břetislav. Další mužský potomek větve, Děpolt, zastával významné funkce na královském dvoře, byl dokonce nejvyšším sudím a od roku 1251 i pánem na Zbiroze. To on nechává vystavět hrad Rýzmberk, z jehož větve vyvstal mocný rod Švihovských z Rýzmberka.

Roku 1277 se dostal hrad poprvé do majetku krále, poté, co jej násilím převzal Přemysl Otakar II., aby oslabil moc šlechty. Roku 1278 však umírá a hrad získává zpět Děpolt.

Dalším z řady majitelů hradu se stali roku 1327 Zajícové z Valdeka, konkrétně Oldřich ze Žebráku. V době, kdy Zajícové spravují panství na Zbiroze, se vrací z Francie syn Jana Lucemburského a Zbiroh kupuje. Píše se rok 1333. Tušíte správně, jedná se skutečně o markraběte moravského a budoucího císaře Karla IV. Ani tentokrát však hrad nezůstal v rukou panovníka na dlouho. Už v roce 1336 jej Jan Lucemburský věnoval Petrovi z rodu Rožmberků, aby splatil své až příliš časté výpůjčky. Rožmberkové na hradě panovali do roku 1431. Tehdy se Zbiroh stal majetkem dalšího z císařů a králů, tentokrát Zikmunda Lucemburského. Ten jej ale neprodleně zastavil svým věřitelům/

V roce 1440 hrad získali Kolowratové, kteří jej po necelých čtyřiceti letech prodali Šternberkům a ti zase po čase příslušníkům dalšího z řady věhlasných rodů – Lobkovicům. Ti jej vlastnili téměř celé století, ale v roce 1594 byl Ladislav z Lobkovic odsouzen za spiknutí proti císaři Rudolfovi II. a Zbiroh se rázem stal majetkem už třetího císaře v pořadí. Rudolf II. si Zbiroh značně oblíbil a středověký hrad nechal v duchu módy přestavět počátkem 17.století na honosný renesanční zámek

. Slunce však nad Zbirohem dlouho nesvítilo – přišla třicetiletá válka, Švédové zámek vypálili a vyplenili. Poté sloužil jako sídlo úřadů a vězení.

Zachránil ho až velkolepý podnikatelský projekt jednoho z nejvlivnějších mužů ve střední Evropě, podnikatele v železářství a výstavbě železnic. Bethel Henry baron von Strousberg koupil panství za 9

,4 milionu zlatých, aby zde vytvořil nejmodernější a největší středisko železářského průmyslu v Čechách. Stejně bombastická jako jeho vize byla i novorenesanční přestavba zámku k baronovu obrazu. Plány však vzaly za své poté, co baron von Strousberg zkrachoval. Psal se rok 1875. Zámek doslova zplundrovali věřitelé. Beze zbytku rozebrali i nádhernou oranžerii, která stávala na prvním nádvoří – dnes je zde vyhlídková terasa. Vyrabovaný zámek koupili roku 1879 Colloredo-Mannsfeldové, ale pobývali zde jen zřídka. Povětšinou zámek pronajímali.

V roce 1943 zámek zabrala vojska SS a zřídila zde svůj štáb. Nejednalo se o žádný nahodilý zábor. Němci moc dobře věděli, jak skvěle zdejší hornina odráží radiové vlny. Velký objekt

na buližníkové skále prorostlé jaspisem byl přesně tím, co Němci potřebovali, aby se mohli stát dokonalými špióny. Co se jim nezdálo, to během svého pobytu

zabetonovali (díky této nechtěné konzervaci se třeba zachovala původní podlaha v kapli), leccos poničili, studnu přepažili a posléze zaházeli kdečím. Vlastně dodnes se s jistotou neví čím vším…

Po válce se sem špióni vrátili. Tentokrát pod velením československé armády. Ze Zbiroha se stal přísně střežený objekt, z jehož středověké bašty sledoval supertajný radiolokátor „Tamara“ vzdušný prostor proti případnému nepříteli.

Armáda zámek začala opouštět v roce 1997. V roce 2004 byl převeden na město Zbiroh a to jej prodalo společnosti Gastro Žofín s.r.o. Po všech historických peripetiích se zámek konečně dočkal blahodárné rekonstrukce a 18.6.2005 se jeho brána slavnostně poprvé otevřela veřejnosti.

Pověst

To se prý jednou Zbyněk Zajíc z Valdeka se svou družinou při lovu zatoulal a zabloudil. Vylezli na nejbližší kopec, ale pro samé stromy stejně nic neviděli. Zalehli tedy a spali až do rána. Jaký byl jejich údiv, když za denního

světla spatřili, že kolem nich je spousta shozených jeleních parohů. Pan Zbyněk přikázal parohy sebrat a na místě vystavět hrad. Odtud tedy název Zbiroh.

Moc hezká pověst a klidně by mohla být i pravdivá, protože vysoké zvěře bylo ve zdejších lesích skutečně dostatek. Jen tam jaksi nesedí hlavní aktér – Zbyněk Zajíc z Valdeka.

Zajímavé je i množství podob, jaké jméno Zbiroh mělo v historii – od Sbirow po Sbyrow, castrum Sbyroh, Swiroho, Sbyeroh, Zbirow, Zbirov až k od roku 1913 konečnému Zbiroh.

Pověst hovoří o sbírání parohů, ale i dnes tu okolí zvěří oplývá a občas tu potkáte srnce nebo divočáka.

Prohlídka

To, co uvidíte na Zbiroze, se tak trochu vymyká běžným prohlídkám hradů a zámků. Snad je to dáno tím, že byl zpřístupněn relativně nedávno a mohl si tak dovolit moderní přístup k instalaci expozic. Jistě proto, že i sám zámek je bezpochyby jedinečný. A třeba je to dáno i tím, že objekt si na svou rekonstrukci musí také tzv. vydělat a z toho důvodu se už předem počítá s využitelností reprezentativních i historických prostor ke komerčním účelům.

Vždyť hned v úvodu vám průvodce sdělí, že během prohlídky můžete fotografovat. A v prvním salonku věnovaném Colloredo-Mannsfeldům můžete dokonce usednout na pohodlný gauč. Pokud ale získáte pocit, že vás čeká řada dalších stroze elegantních pokojů, budete celkem mile překvapeni. Hned za dveřmi totiž vstoupíte do světa šera a historie. Nejprve třeba té nedávné. Například to, co vydává zdejší studna používaná armádou SS tak trochu jako odpadkový koš, rozhodně není bez zajímavosti. Poté se už ale zcela ponoříte do hluboké minulosti a za doprovodu nevtíravé, ale přesvědčivé audiovizuální projekce procházíte dějinami českého státu. Od doby prvních Přemyslovců a románského slohu přes expozici věnovanou gotice, Karlu IV. a Zikmundovi Lucemburskému, po učenou a uměnímilovnou renesanci z doby Rudolfa II. až k baroku a jeho oslavě duchovního života.

Oči přimhouřit, šero střídá denní světlo a ať se vám to líbí nebo ne, do následující místnosti se tak trochu promžouráte. Tak nějak možná kdysi Češi zírali na velkolepé podnikatelské představy barona Strousberga. A stejně tak teď i vy vkročíte do jeho salonku. Originalitu tomuto pánovi neupřete. Co byste třeba řekli na to, že (mezi dalšími nesčetnými úpravami) nechal v jižním křídle paláce vybudovat mezipatro, které sloužilo jako skutečný, byť naprosto svérázný psinec. Jenže ti nezvedení psi štěkali a rušili hosty. Nezbylo, než je vystěhovat…Bethel Henry baron von Strousberg na vás ostražitě shlíží z obrazu na zdi a vy nevíte, zda jej velebit za ojediněle novátorskou přestavbu zámku nebo zatracovat za to, že kvůli průmyslu málem zničil tak hezký kout země, jakým je Zbirožsko.

Většina návštěvníků zbystří po upozornění, že se nachází v salonku Zednářské lóže. Toto legendami opředené společenství mělo totiž na Zbiroze svého člena. V letech 1912 – 1928 zde pobýval Alfons Mucha s celou rodinou. Obývali celé patro ve východním křídle hradu. Expozice v následujícím salonku je věnovaná secesi, tím pádem samozřejmě i Muchovi. Nejspíš na vás zapůsobí tento prostor, vyzdobený v duchu doby, svou dokonalou útulností a skromnou něžností.

Zámecký sál Muchovi sloužil jako malířský ateliér. V té době byl ještě bez oken a světlo na slavnou Slovanskou epopej, kterou tu Mucha stvořil, dopadalo proskleným stropem. V roce 1924 byl ale světlík zakryt a do sálu proražena malá okna. Vedou do zimní zahrady. Této jedinečné architektonické i technické přístavby si nelze zvenčí zámku nevšimnout. Zvláště, když vypadá, jako by i ona vyplula z Muchových obrazů. Nádherně zrekonstruovaný sál (dnes Muchův) zdobí velká opona, kterou Mucha namaloval pro zbirožskou sokolovnu.

A pak už se ocitnete na druhém nádvoří, tedy v jádru původního hradu. Omráčeni monumentalitou věže a okouzleni sevřeným prostorem historického paláce, z nějž nenápadná dvířka vedou k zdejší slavné studni, stoupáte do úchvatné hradní kaple. Jedinečně zachovalé gotické malby, působivě členitý prostor, původní dlažba i zmínka o hrůzném nálezu v malém klekátku vás nenechají na pochybách, že historie hradu musela být skutečně velmi zajímavá. Škoda, že zdi umějí jen trpělivě naslouchat, ale nikdy nepromluví…

Otevírací doba

Zámek má otevřeno celoročně.

Pondělí – neděle
    10.00 – 18.00     prohlídky každou hodinu
Poslední prohlídka začíná v 17.00. Jindy pouze po předchozí dohodě.
Vstupné

Vstupné do areálu: 20,- Kč;  (mimo sezonu vstupné pouze o víkendech; děti do 12 let zdarma; v ceně
vstupného je i jízdné vláčkem)

I. okruh:

(Prohlídka zámku) dospělý 130,- Kč, snížené vstupné 90,- Kč, děti do 12 let zdarma
Provedeme Vás historii Zbirožského zámku od dob jeho vzniku ve 13. století až do jeho novodobých dějin. Prohlídka též zahrnuje ukázky nálezů z hradní studny, zednářský salonek s zednářskými ceremoniemi a monumentální Muchův sál, ve kterém Alfons Mucha, člen Zednářů, namaloval své nejznámnější dílo “Slovanská epopej”. Dále navštívíte jedinečné prostory hradní kaple, která je jedna z nejstarších hradních kaplí v Čechách.

II. okruh:

(Okruh za tajemstvím) dospělý 260,- Kč, snížené vstupné 130,- Kč, děti do 12 let zdarma
Zahrnuje tajemstvím opředené místnosti. Ermitáž proslulou tajnými rituály nacistických skupin SS. Kobky, které zde sloužily jako vězení. Doživotní vězení si zde odpykávali vlastizrádci a nejvyšší představitelé stavovského povstání. Dále se vystoupá na hlavní útočištnou věž z počátku 13. století. Navštívíte naší kapli, na které jsou patrné období, jimiž procházela. Nakonec Vás zavedeme do prostoru hradní study, která se svou hloubkou řadí mezi jedny z nejhlubších studen v Čechách a ve střední Evropě.

Od ceny vstupenky se odečítá vstupné do areálu. Snížené vstupné platí studenti, důchodci a mládež do 18 let.

Od července do srpna jsou na zámku dravci, jejich výcvik lze vidět několikrát denně za poplatek
10 Kc.
Vstupné na pondělní středověký večer

Objednávky stolů na tel. číslechh: 606 719 629 nebo 602 605 111
Vstupné na program
95,- Kč
Prohlídka zámku spojená s hostinou a programem v krčmě 720,- Kč
Středověké večery se pro svou oblibu u návštěvníků budou konat i v pátek.
Prohlídka začíná v 18.00, hostina v 19.00.

Parkování v areálu zámku je zdarma.

Svatba na zámku

    * Renata Páchová
    * e-mail: svatba@zbiroh.com
    * mobil: +420 602 237 590
    * matrika Zbiroh: +420 371 794 003

Zámecký hotel

Turisté se mohou celoročně ubytovat v zámeckém hotelu
, rezervace na cislech: 378 771 452 nebo 724 188 363. Bližsí informace na oficiálních stránkách.