Úsov

Vyhledat

This is alternative content.

Úsov

Úsov

Úsov

Podle archeologických průzkumů se jeví jako velmi pravděpodobné, že původní hrad zde vznikal kolem poloviny 13. století, zřejmě z příkazu českého panovníka. Do roku 1487 hradní palác přestavěli páni z Vlašimi, dílčí úpravy prováděli páni z Boskovic a od 17. století Liechtenštejnové, kterým patřil zámek až do roku 1945.
   Základ dnešní muzeální expozice v zámeckých interiérech tvoří sbírky trofejí z loveckých výprav Liechtenštejnů do Afriky a Asie, jakož i těch, které byly získány v Evropě.

Hrad, resp. zámek Úsov leží nad stejnojmenným městem v okrese Šumperk.

Raně gotický hrad s dispozicí francouzského kastelu byl postaven na rozhraní starého sídelního území a královského hvozdu. Hrad se poprvé uvádí roku 1260, kdy se po něm uvádí Idík z rodu pánů ze Švábenic. Zdá se, že se však jednalo o hrad, který byl v rukou českého krále, protože jeho dispozice francouzského kastelu je nepřehlédnutelná. Od roku 1276 byl Úsov v přímém držení krále, ale v první polovině 14. století byl několikrát zastaven. Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a po něm Jošt Lucemburský, který z něj učinil za moravských markraběcích válek důležitou základnu svých vojenských rot.

V roce 1416 s hrad dostal do rukou pánů z Vlašimi, v roce 1513 přešlo panství na Ladislava z Boskovic. Po Janu Šemberovi z Boskovic získali hrad vyženěním páni z Lichtenštejna. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy. Po roce 1650 došlo k jeho přestavbě. Na hradě zřídili Lichtenštejnové muzeum, ve kterém byly vystaveny exponáty jak z českých zemí, tak z výletů do Afriky, do Polska a Itálie. Po roce 1945 se stal zámek i se sbírkami majetkem československého státu.

Jeden z nejstarších dochovaných severomoravských hradů, postaven ve stylu Francouzského kastelu. Na konci 17. století část přestavěna na zámek. Od roku 1898 původní majitelé zámku, Liechtenštejnové, založili na Úsově lovecko-lesnické muzeum.
Součástí muzea je sbírka trofejí, pocházejících z výprav Liechtenštejnů do Afriky. Dále je k vidění sbírka trofejí našich savců a ptactva.
K zajímavostem patří kolekce kuriozních pytláckých zbraní a loveckých pušek.
Součástí expozice je Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách jsou v průběhu hl. sezóny různé výstavy.

Otvírací doba


duben: sobota, neděle, svátky 900 - 1100, 1300 - 1500
květen - srpen: denně kromě pondělí 800 - 1100, 1300 - 1600
říjen: sobota, neděle, svátky 900 - 1100, 1300 - 1500
září: denně kromě pondělí 900 - 1100, 1300 - 1500
Poslední prohlídka je 1 hod před uzavírací dobou.