Raně barokní zámek, postavený v letech 1676-1690 za Františka Karla I. Libštejnského z Kolowrat, hejtmana Markrabství moravského. Za jeho syna Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. došlo k velkolepě pojaté urbanistické přestavbě celého areálu jejímž autorem byl vynikající architekt Giovanni Santini. Zámek byl v hlavním průčelí rozšířen na obou stranách o boční křídla ukončená věžemi, mansardové střechy hl. budovy dostaly polopatrové nástavce a vikýře. Kostle Nejvyšší Trojice dostal nové průčelí orientované na hlavní osu zámeckého komplexu. V návaznosti na kostel byla vystavěna budova piaristické koleje. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Po požáru koleje a kostela v roce 1798 byl tento opraven až za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat posledního této linie, spoluzakladatele Národního muzea jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu čítající třicetpět tisíc svazků.

Expozice

Sbírka obrazů - Expozici tvoří převážně pozoruhodná obrazová sbírka Kolowratů Libštejnských doplněná a hlavně zpřístupněná veřejnosti již Zdeňkem mladším (+1941). Na počátku jsou vystaveny nejstarší kusy a to poutavá desková malba tyrolského malíře a řezbáře Michaela Pachera z let 1460-65 "Narození Panny Marie", další deskové malby s biblickými náměty a památka na Jana Betengla renesanční epitaf. Ráz rychnovské sbírky je barokní, tématicky zde převládá podobizna a lovecké zátiší. Obrazy jsou převážně nizozemské a italské provenience a mimořádně vysokým podílem je zde zastoupena malba vzniklá v Čechách, ať už mistrů v Čechách usedlých, nebo pocestných umělců, kteří se přizpůsobovali místním pojetím. Vývoj šlechtického portrétu je zde možno sledovat od počátku 16. století, až do poloviny století 19. V obrazárně visí nejlepší Škrétova podobizna Ignáce Vitanovského z Vlčkovic a pro tuto sbírku byly namalovány nejlepší podobizny F. K. Bentuma a dalších, např. D. Schultze, J. Ramondona, J. Verbeecka. Většina loveckých zátiší byla namalována přímo pro Kolowraty, vlámskými malíři činnými v Čechách jako byl J. B. Bouttats, I. Godyn, místní pokračování vyznačuje pak J. Beittler a posléze rych. panský malíř J. A. Wocásek. Některé významné kusy, např. Heizův "Regál se starožitostmi", Rottmayerova "Smrt Catonova", dobové kopie a dílenské práce P. P. Rubense jsou doloženy již v prvním inventáři sbírky. Instalace je doplněna soubory skla, keramiky, porcelánu a zbraní včetně nábytku.

Zajímavost

V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem mistra zvonařského Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je slavín s bystami osobnostní Rychnova nad Kněžkou.
 
Koncem roku 2002 a začátkem 2003 bylo provedeno po 400 letech otočení zvonu „Kryštof“. Zvonař p. Matoušek zvon zvážil na dig. váze. Bez srdce a hlavy zvon váží 5,900 kg, srdce 198 kg, hlava s kováním 700 - 800 kg, takže celek se blíží k udávané váze 7,000 kg. Je to první zvon (z těch největších), který byl zvážen.
 

Otevírací doba

duben: sobota, neděle, svátky 900 - 1200, 1300 - 1600
květen - srpen: denně kromě pondělí 800 - 1200, 1300 - 1700
září: denně kromě pondělí 800 - 1200, 1300 - 1600
říjen: sobota, neděle, svátky 900 - 1200, 1300 - 1600
Jindy pouze po předchozí dohodě.
 
Vstupné

50,- plné * 35,- snížené

Prohlídkové okruhy

Zámek: s průvodcem, 60 min, nejvíce 50 návštěvníků. Muzeum a galerie samostatně.
Připravuje se další okruh: Kostel Nejsvětější Trojice + Zvonice: s průvodcem, nejméně 20 návštěvníků.