Nejznámější stavbou Roztok u Prahy je dozajista místní bývalá gotická tvrz z 13. stol. Část jejích základů byla nalezena přímo na nádvoří dnešního zámku. Jednalo se o mohutnou obytnou věž, stojící na čtvercovém půdorysu o hraně asi 10m – její základy jsou dnes na nádvoří vyznačeny. Chráněna byla pásem hradební zdi, kterou doplňoval dodnes značně široký vodní příkop. Ke konci 14. byla věž patrně stržena a kolem hradeb roste nová zástavba – obdélný palác s kaplí. Na jeho koncích stály dvě věžice, v té severní stojí vstupní brána. Tento vstup funguje až dodnes, zaujme např. zachovalou kladkou původního padacího mostu. Kapli nám upomíná zdobenými krakorci nesený arkýř. V pohodlnější zámek je tvrz přestavěna až na přelomu 16. a 17. století. Za bojů třicetileté války shořelo nejvyšší patro, od té doby je zámek jednopatrový. Tato renesanční stavba byla ještě jednou v 18. stol. upravena v podstatě do dnešní podoby – vznikají arkády kolem celého nádvoří, v areálu zámku roste hospodářský dvůr. V 19. století byla odstraněna značná část renesančních ostění a vznikl nový vstup od západu.

Po znárodnění r. 1948 areál značně zchátral. Až díky nadšení Vlastivědného odboru Osvětové besedy v Roztokách započala postupná rekonstrukce, která vyvrcholila umístěním sbírek Středočeského muzea Roztoky u Prahy do těchto krásných prostor. Zahradu kolem zámku zdobí zajímavé sochy z tvorby Hedviky Zaorálkové.

Původně gotická vodní tvrz, přestavěná renesančně, upravená barokně a pseodogoticky s přilehlými hospodářskými budovami a zámeckým parkem se sochami a vzácnými dřevinami. Nejcenější místností je renesanční sál, který dnes slouží jako svatební síň. Původní klenutou síň z období pozdní gotiky připomínají osekané konzoly s výběhy i prevet zabudovaný v silné středověké zdi. Na přelomu 16. a 17. století ji dali přestavět Boryňové ze Lhoty na velký sál, určený pro slavnostní hostiny a zábavy. Z původní výzdoby se kromě malovaných ostění oken a vlysů s motivy rozvilin a puttů zachoval původní záklopový strop. Iluzivní malba navozuje dojem řezaných trámů sbitých hřeby. Mezi ornamentálními, rostlinnými i symbolickými motivy najdeme ve druhém poli od vstupu postavu muže v renesančním oděvu, považovanou za rytíře Davida Boryně ze Lhoty. Předsálí renesančního sálu je doplněno několika portréty 19. století.
 

Expozice

  * Cesta pravěkem k českému státu - V úvodní části se seznamujeme s pracovními metodami archeologů, a to od příprav terénních prací až po zpracování nálezů, něvštěvník pak prochází úseky doby kamenné až železné, římským obdobím a poznává doklady příchodu prvních Slovanů. Závěr je věnován významu Levého Hradce v období počátku českého státu. Exponáty jsou v maximální míře rozmístěny volně v prostoru, jsou zde především velké modely stavebních objektů, figuríny s rekonstrukní oděvů i funkční instalace pracovních nástrojů. Tato expozice je v rámci programu Brána muzea otevřená doplněna interaktivní hrou na archeology Hledání minulosti. Při této hře si každý návštěvník může vyzkoušet týmovou práci archeologů a konzervátorů.
  * Hledání minulosti - Interaktivní hra, která navazuje na archeologickou expozici "Cesta pravěkem k českému státu ". Návštěvník si při hře vyzkouší týmovou práci archeologů a konzervátorů. Tato práce je základem objevování nových historických poznatků. Hra, která je samoobslužná, je určena dětem i dospělým, kteří si rádi hrají a zároveň poznávají. Hra vznikla v rámci programu "Brána muzea otevřená" za podpory nadace Open Society Fund Praha.
  * Zdenka Braunerová doma i v cizině - Dlouhodobá výstava přibližující osobnost malířky, grafičky a organizátorky uměleckého a kulturního života, která velkou část svého života žila a tvořila v Roztokách.
  Renesanční svatební síň - Klenutá síň z období pozdní gotiky, byla na přelomu 16. a 17. století přestavěna na velký sál, určený pro slavnostní hostiny a zábavy. Z původní výzdoby se kromě malovaných ostění oken a vlysů zachoval malovaný záklopový strop. Nyní slouží k reprezentačním účelům a jako svatební síň.
  * Salon ve stylu biedermeieru - Salon je vybaven mobiliářem ze 30. až 50. let 19. století a připomíná tak dobu počátků nejstaršího pražského letoviska, kterým se Roztoky staly v době národního obrození, kdy panství patřilo rodině Lederů. Exponáty pocházejí zejména z rozsáhlé sbírky malíře Miloše Maliny (1904 - 1991), darované Středočeskému muzeu.
 

Zajímavost

Muzeum se snaží připravovat pro své návštěvníky řadu aktivních programů a to především v rámci programu Brána muzea otevřená.
 
 

Otevírací doba

duben - listopad: denně kromě pondělí 1000 - 1800
5. prosinec - březen čtvrtek - neděle 1000 - 1700
Jindy pouze po předchozí dohodě.
 
Vstupné

30,- plné * 15,- snížené