Vojenské Památky
Darkov u Ostravy
Jedná se o významnou vojensko-technickou památku. Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací specificky ojedinělého bývalého fortifikačního systému naší republiky, který vznikal v letech 1935 - 1938. Tvoří jej pěchotní sruby MO-S18, S19, S20 a lehký objekt vz.37A. Objekty areálu představují různé odlišnosti po stránce projekční i palebně-taktické a rovněž různé stupně odolnosti. Již od roku 1992, kdy byl areál začleněn do Slezského zemského muzea, patří k nejexponovanějším objektům ...
Staré Město pod Sněžníkem
V roce 2005 byla zřízena naučná stezka popisující pevnostní linii v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Její součástí je 6 vybetonovaných těžkých objektů StM – S 30-34. Délka stezky je 6 km. Naučná stezka začíná i končí na vlakovém nádraží ve Starém Městě. Pohraniční opevnění u Starého Města pod Sněžníkem Staré Město Soustava vojenských objektů Československé pohraniční opevnění, budované v letech 1937–1938 proti agresi fašistického Německa, patřilo ve své době mezi nejdokonalejší pevnostní systémy ...
bitva u Habrů a dobytí Německého Brodu
Zikmund se o neslavném konci křižácké výpravy dozvěděl nejpozději 18. října v moravském Broumově, jehož se krátce předtím zmocnil. Za pomoci Albrechta se rozhodl nejdříve pokořit husitskou Moravu. Lehká uherská jízda nebyla pro hrady a pevnosti vážným nebezpečím, a proto ze Zikmundova příkazu drasticky plenila venkovské statky kališnických pánů z Kunštátu a z Kravař. Nejspíše 22. října nabídl svou kapitulaci hejtman moravského husitského panstva Petr Strážnický. Albrechtovu vojsku se zatím ...
II. křížová výprava 1421
Rozpad první kruciáty přivolal ostrou kritiku na Zikmundova hlavu. Říšská opozice mu měla mimo jiné za zlé, že nedostatečně spolupracoval s porýnskými kurfiřty. Právě oni koncem května ve Weselu svolali na 23. srpna do Chebu druhou křížovou výpravu. Požehnání k ní dal římský kardinál Branda Castiglione. V průběhu června probíhala i agitace k mobilizaci ve východní části říše. 24. června se o ní jednalo ve Zhořelci, kam se sjeli zástupci ...
Bitva u Vyšehradu 01.11.1420
Po rozpadu křižáckého tažení si Zikmund za prozatímní sídlo zvolil Kutnou Horu. V polovině září Pražené za podpory Žateckých dohodli na obležení Vyšehradu. Střelba ze dvou praků a jedné velké pušky, které měly palebné stanoviště u kostela P. Marie Na Trávníčku, způsobila Vyšehradským jen nepatrné škody. Královští dělostřelci ovládali své řemeslo mnohem lépe, neboť se jim zakrátko podařilo oba praky poškodit. Oddíly obléhatelů 4. října posílily silné orebské jednotky, které ...
III. křižová výprava 1427
Mobilizace třetí křižácké armády započala vcelku slibně. Ve stanovený den 29. června ležely již v okolí Norimberka oddíly rýnských falckrabat a bavorských vévodů. K nim se postupně připojili norimberští, jednotky trevírského biskupa Oty ze Ziegenheimu, hotovost Ulmu a jiných švábských měst. Výpravy se však nezůčastnili zbývající porýnští kurfiřti, ať již z důvodů řešení vlastních sporů nebo na své závazky zkrátka "zapoměli". V Chebu se shromáždily oddíly braniborského kurfiřta Bedřicha a ...
I. křížová výprava bitva na Vítkově hoře
Nejpozději do 10. února 1420 král Zikmund na tajných poradách s papežským nunciem Ferdinandem a s prominenty vratislavského říšského sněmu dospěl k závěru o nezbytnosti velkého vojenského tažení pod znamením kříže. 1. března 1420 papež Martin V. vyhlásil na žádost Zikmunda bulou Omnium plasmatoris domini křížovou výpravu proti všemu viklefskému a husitskému kacířství, kterou 17. března slavnostně ve Vratislavi vyhlásil nuncius Ferdinand. Zprávy z Vratislavi způsobily v dusném ovzduší Prahy ...
Bitva u Milína 1945
Druhá světová válka a období následujícíNálet na Milín - osudná neděle 29. dubna 1945 Ve dnech před 29. dubnem 1945 již několik dní po silnici Praha - Písek, Strakonice proudily kolony německých uprchlíků. T oho dne se jejich značná část s vozy usadila v Milíně, po ulicích, po dvorech i kolem kostela, všude, kde bylo jen trochu místa. V Milíně zůstali i přes protesty tehdejšího starosty Františka Cihelky. Kolem 9. ...
Bitva u Hradce Králové 1866
Bitva u Hradce Králové, také Bitva na Chlumu či Bitva u Sadové byla rozhodující bitvou Prusko-rakouské války k níž došlo 3. července 1866. Souvislosti Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku. Průběh bitvy Rakouské a saské jednotky se ...
Hořice u Hradce králové 1423
Roku 1423 se na vrchu sv. Gotharda u Hořic odehrála jedna z významných bitev husitského hnutí mezi orebity vedenými Janem Žižkou z Trocnova a umírněnou kališnickou šlechtou v čele s Čeňkem z Vartenberka. Bylo to první velké Žižkovo vítězství nad domácími nepřáteli. Tehdy již slepý husitský vojevůdce zde uplatnil svůj výjimečný talent vojenského stratéga, díky němuž nepočetné, avšak odhodlané husitské vojsko porazilo silnějšího nepřítele. Orebští a Žižka Začátkem roku 1423 opouští Jan Žižka z Trocnova město Tábor a odchází do východních Čech. Důvodem jeho odchodu bylo posílit východočeské ...
