Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1719-1722. Je vrcholným dílem architekta Santiniho a jedním z nejoriginálnějších dokladů barokní gotiky. Stavba kostela probíhala v letech 1719 - 1722. Půdorys kostela je odvozen z kruhu, do kterého byl vepsán desetiúhelník. Po obvodu se střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. Číslo pět bylo zvoleno podle svatojánské legendy, která hovoří o pěti hvězdách, které se objevily nad tělem mrtvého světce. Těmto kaplím odpovídá pět kaplí na pětiúhelníkovému půdorysu začleněných do desetiúhelníkového ambitu. Santini zde přidal "pole poutníků", ambity s kaplemi pro poutnické modlitby.

Ve vnitřním prostoru kostela jsou oválné obvodové kaple spojeny s ústředním válcovým prostorem užšími lomenými oblouky. Ústřední prostor je zaklenut kopulí s lunetami, která je nesena deseti pilíři. V prvním patře jsou tribuny odpovídající přízemním kaplím a ve druhém patře je vedena kolem paty klenby desetidílná galerie. Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády, vrchol oltáře sahá až k zábradlí galerie druhého patra. Plastiky pěti andělů na hlavním oltáři a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera z let 1725 - 1727. Tři z andělů na hlavním oltáři nesou nebeskou klenbu ozdobenou pěti hvězdami.  Na klenbě stojí postava sv. Jana Nepomuckého. Tato plastika je dílem Řehoře Thenyho. Jeho prací jsou i reliéfy na nosítkách pro poutní stříbrnou sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1729 od pražského zlatníka J.Diesbacha, která se však po roce 1784 ztratila.

Místo, na kterém byl kostel postaven se původně nazývalo Černý les nebo Strmá hora, později bylo nazváno podle Zelené hory u Nepomuku. Kostel sv. Jana Nepomuckého je od roku 1994 zapsán na seznamu světových památek UNESCO.