Třebíč je městem mimořádných církevních památek. Za nejslavnější z nich bývá považována románsko – gotická bazilika sv. Prokopa. Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován od první poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v Třebíči v roce 1101. Bazilika značně utrpěla v roce 1468 při obléhání města uherskými vojsky Matyáše Korvína. Více než dvě století pak byla používána ke světským účelům jako konírna, obilní sýpka či sklad piva. Po obnově provedené architektem Kaňkou v letech 1725 - 1731 byla zasvěcena sv. Prokopu a opět využívána k sakrálním účelům. K nejcennějším částem baziliky patří krypta s původní, více než sedm set let starou výdřevou stropu, zaklenutí kněžiště křížovou kamennou klenbou, rozeta (kruhové okno) ve východní části apsidy a severní portál, ukázka vynikající kamenické práce. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert v letech 1924 - 1935. V budově bývalého kláštera sídlí Západomoravské muzeum s rozsáhlými sbírkami betlémů, vltavínů, dýmek a regionální kultury. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě. Pozoruhodně zachované židovské město zůstává dodnes cenným svědectvím o soužití Židů a křesťanů, které bylo násilně ukončeno nacistickým holocaustem za druhé světové války. Unikátní židovská čtvrť s velice hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody a romantickými náměstíčky zahrnuje více než sto dvacet obytných domů. Ty doplňují budovy bývalých židovských institucí, například radnice, školy, rabinátu či chudobince. Zadní synagoga byla kompletně zrekonstruována a v jejím interiéru, zdobeném unikátními nástěnnými malbami z počátku 18. století, je umístěna expozice věnovaná historii zdejšího ghetta. Kromě jiného se zde pořádají i různé kulturní akce – výstavy, koncerty, shromáždění a semináře. V Přední synagoze je dnes modlitebna Československé církve husitské.   Původní židovský hřbitov, umístěný od raného středověku poblíž benediktinského kláštera, byl při obléhání města v roce 1468 zničen a v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek. Přibližně tři tisíce kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625, se nachází ve vzrostlém parku s neopakovatelnou tajemnou atmosférou. Součástí hřbitova je  obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes provádí pohřební obřady podle starých židovských tradic. Židovskému hřbitovu hrozila v 80. letech 20. století likvidace, ale nakonec se jej podařilo zachránit a postupně obnovit. Dnes patří k nejzachovalejším a nejlépe udržovaným židovským hřbitovům v České republice.

Dne 3. července 2003 bylo na seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vzdělání a kulturu UNESCO zapsáno město Třebíč - městská památková zóna. Součástí je vedle baziliky sv. Prokopa také unikátně zachovalé židovské ghetto s výjimečnou architektonickou, uměleckou i urbanistickou hodnotou. Je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO.

Židovské ghetto zahrnuje Židovskou čtvrť zvanou Zámostí, s více než 120 domy, úzkými uličkami a rozsáhlým hřbitovem s 11 000 hroby a 3 000 kamennými náhrobky. Vzniklo na území sevřeném řekou Jihlavou a návrším zvaným Hrádek. Ckráněnými objekty jsou: Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 2, Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 5, Radnice, Rabinát, Přední synagoga, Dům v ulici Leopolda Pokorného čp. 25, Ulička s prampouchy, Subakova koželužna, Zadní synagoga, Chudobinec, Nemocnice, Vozová cesta.

Přístupnost
Židovská čtvrť je volně přístupná. Pro nejširší veřejnost i odborníky je nainstalována naučná stezka v českém, anglickém a německém jazyce se spoustou zajímavých informací o židovském městě a životě v něm.

denně
Květen–Září 8.00–20.00
Říjen, Březen, Dduben 8.00–18.00
Listopad–Únor 9.00–16.00

Přístupnost