Žandov se nachází na pravém břehu řeky Ploučnice, při ústí Vrbového potoka do této

řeky, v nadmořské výšce cca 256 metrů, při hranici okresů Česká Lípa a Děčín.

Po druhé světové válce došlo jako ve většině obcí v severočeském pohraničí k úbytku

obyvatelstva zapříčiněného zčásti odsunem německého obyvatelstva a zčásti nedostatečným

osídlením českým obyvatelstvem. V roce 1930 měl Žandov 1314 obyvatel a v roce 1950

pouze 938 obyvatel. Změny v počtu obyvatelstva se rovněž pohybovaly v závislosti na

slučování a opětovném osamostatňování Žandova a okolních obcí.

Obec Žandov byla průmyslovou obcí. Část obyvatelstva byla zaměstnána

v železárnách, které se v roce 1946 staly součástí národního podniku Severočeské strojírny

a slévárny v Praze. V roce 1950 došlo ke změně výrobního programu, kdy závod převzal

výrobu kompresorů a továrna dostala nový název „Atmos“. Ve druhé pětiletce byl žandovský

závod začleněn do oborového podniku ČKD Praha a v roce 1988 se stal útvarem státního

podniku ČKD – kombinát.

Kulturní činnost v obci se začala rozvíjet brzy po skončení druhé světové války.

V obci byl v roce 1946 ustaven spolek ochotníků nazvaný „Ražan“, který byl později

přejmenován na divadelní spolek „Máj“ a nakonec byl včleněn přímo do závodního klubu

podniku „Atmos“. Již 26. července roku 1945 se uskutečnil zápis dětí do obecné, měšťanské

a mateřské školy.

V roce 1981 je poprvé zaznamenána snaha obyvatel obce Žandova o udělení statutu

města. Až do konce činnosti MNV Žandov však tento cíl nebyl uskutečněn. Městem

se Žandov stal 1. června 1998. Obec Žandov byla od roku 1945 součástí správního okresu

Česká Lípa.

V roce 1945 po skončení 2. světové války byly v ČSR obnoveny právní a správní

poměry, jež panovaly před 1. říjnem 1938. V osvobozeném Československu se novými

orgány státní moci staly národní výbory, jejichž koncepce byla schválena již ústavním

dekretem prezidenta republiky ze dne 4. prosince 1944 č. 18/1944 Úředního věstníku

československého, publikovaném vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 3. srpna 1945

č. 43/1945 Sb. Na ústavní dekret prezidenta republiky navázalo vládní nařízení č. 4/1945 Sb.

z 5. května 1945 o volbě a pravomoci národních výborů.

Památky v Žandově a blízkém okolí

Dům "KORUNA "

Na severní straně náměstí se snad již od dob založení náměstí -tržiště (někdy po polovině 14. století) nacházel poplužní dvůr, jehož součástí byl i panský dům. Když v roce 1708 koupila statek Žandov Anna Marie Františka, princezna toskánská a dcera vévody sasko lauenburského, spojila ho s horno polickým panstvím. Starý dvorec byl za jejího panství upraven a od roku 1728 mu vévodil nový zámeček, v jehož štítě se dodnes nachází znak toskánského rodu. Ten je částečně poškozen a ani barvy ve znaku nejsou dobře čitelné. Nová budova, dnes zvaná lidově "KORUNA", tehdy zcela setřela původní, nejspíše dřevěnou stavbu. Průzkum dnešních sklepů za účasti PhDr. Františka Gabriela neprokázal žádné stopy původní kamenné stavby. Dnešní hlavní chodba je bývalým průjezdem do dvora, kde docházelo k přepřahání koní. V domě totiž kromě sídla správce vznikl i hostinec "U císaře rakouského ", Po roce 1918 se však musel hostinec přejmenovat na název " U Koruny", neboť první republika takové názvy nepřipouštěla -císařská dynastie byla oficiálně pokládána za nepřátelskou. Čepovalo se zde litoměřické pivo a její majitel Adolf Michel byl také provozovatelem stavební kanceláře.

Kašna

Až do roku 1536 se musel každý obyvatel Žandova sám postarat o pitnou vodu a mohl využívat četné prameny při okraji městečka. Ve zmiňovaném roce totiž majitel panství, příslušník drobné šlechty Jakub z Maušvic potvrdil patentem o vodě zavedení vody ze svého dvorce na severní straně náměstí (dnešní Koruna) na dnešní náměstí. Podobu prvního veřejného zdroje neznáme, můžeme se však domnívat, že to byla studna s dřevěnou stříškou a rumpálem. V roce 1853 ji nahradila současná kamenná kašna, restaurovaná v roce 1997 . Kašna má ze všech stran ve štítech vytesaná znamení z východu je znamení nečitelné, ze západu je znak Žandova, na jižní straně naleznete symbol kotvy a ze severu ční letopočet 1853 jako důkaz vzniku kašny. Kašna je národní kulturní památkou a v nočních hodinách je osvětlena.

Kostel sv. Bartoloměje

Lze předpokládat, že byl založen společně s Žandovem a původní kostel ležel na místě dnešního. Pro období vrcholné kolonizace je typické i jeho zasvěcení sv. Bartoloměji. O jeho první podobě však nevíme zhola nic. Pravděpodobně se jednalo o prostý jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem. První písemná zmínka je však až z roku 1341, kdy zde Půta ze Žandova měl již pochované rodiče. V roce 1352 platila místní fara 24 grošů papežského desátku, po lipské a děčínské zdaleka nejvyšší poplatek ze všech 34 far lipského děkanátu! Někdy v druhé čtvrtině 15. století ke kostelu byla přistavěna věž, která dostala podobu pevnostní architektury. Celý kostel možná ještě předtím ale vyhořel v roce 1444 při nájezdu lužického Šestiměstí. Za Friedricha ze Salhausenu došlo k rozšíření snad nového kostela. Třicetiletá válka totálně změnila víru zdejších obyvatel z luteránství na římsko-katolické. V roce 1686 došlo ke krvavému střetu přímo v kostele, kdy dva místní patroni požadovali počet lavic pro své "ovečky" -jeden pro bukovinské a druhý,pro žandovské. Farář utekl do Horní Police a kostel byl po 9 měsíců uzavřen. A to byl počátek přičlenění kostela k Horní Polici. V novodobých dějinách je nutno zmínit požár kupole barokní věže 11. srpna 1975, kdy celá kupole shořela. Dnešní čtyř"boký jehlan je stavbou z roku 1992.

Smírčí kříž

Kamenný kříž je s největší pravděpodobností mementem smrti, která se zde kdysi stala a která byla " vykoupena" postavením smírčího kříže. "Dohodu" většinou uzavřeli pachatel vraždy a pozůstalí zabitého. Kříž je výrazem nejen přímé odplaty, ale i morálního vyrovnání se s činem. Jeho původní místo bylo při staré polní cestě na Velkou Bukovinu, dnes se nachází u domu čp. 87 .Na okrese Česká Lípa je pokládán k nejstarším. Pověst o jeho vzniku se však žádná nedochovala. Nepodloženou hypotézou může být snad řádění švédských vojsk v průběhu třicetileté vá1ky. Kříž je vysoký asi 95 cm a má šířku ramen 60 cm. Na čelní i zadní straně má vyryto stejné znamení: překřížený kruh o průměru 30 cm, přičemž osové čáry kruh přetínají a na jejich konci je vždy vytvořen malý křížek.

západně od České Lípy.

" Zásvětné dny " byly zvláštnÍm druhem církevně-společenských svátků a vznikly na památku lokálních tragických a bolestných událostí jako vzpomínka na utrpení předků. Po roce 1740 navštívila městečko těžká infekční choroba, která zkosila mnoho mladých i starých. V Žandově by120. leden zasvěcen svátku sv. Fabiána a Šebestiána. Oba světci byly populárními patrony proti moru a jejich přímluvy měly zažehnat další možné epidemie. Překonaná epidemie se stala podnětem pro zřízení každoročních zásvětných dnů -děkovné pobožnosti, spojené s procesím, vedeným na náměstí ke kapli sv. Kříže, zaniklé později. Náboženská tradice byla důvodem pro postavení samotné sochy sv. Šebestiána v roce 1822 na náklady města. Socha sv. Šebestiána, mučedníka ze 3. století, byla restaurována v roce 1997 . Má pro Žandov velký význam nejen z hlediska uměleckého či jako doklad historické tvářnosti náměstí, ale především má svou místně historickou hodnotu.

Historie

Písemnosti o ustavení Místního národního výboru v Žandově se objevují až 20. srpna
1945. Předsedou MNV Žandov byl zvolen František Vesecký, prvním náměstkem se stal
František Linhart a druhým náměstkem Rudolf Ryzner. Dalšími členy rady byly zvoleni
Adolf Hnilička a Čeněk Zitta. Byly ustaveny tyto komise: finanční, jejímž předsedou se stal
Čeněk Zitta, bytová (referent Jaroslav Voldřich), bezpečnostní (referent Václav Ščelbický),
elektrárenská a vodní (referent Ladislav Živnůstka), zemědělská – zásobovací (referent Josef
Hrdý), stavební, plánovací a dopravní (referent František Chalupný). Již od 1. července 1945
měl MNV Žandov tajemníka, kterým byl Jan Wimmer. Jan Wimmer byl u MNV Žandov
zaměstnán až do 31. srpna 1949.
13. listopadu 1945 došlo ke změně v počtu členů MNV; byl doplněn koordinačním
výborem tří politických stran v obci Žandov zastoupených, a to: Československé strany
komunistické, Československé strany lidové a Československé strany národně socialistické.
Šestičlennou radu MNV Žandov tvořili František Vesecký jako předseda za stranu
komunistickou, místopředseda František Linhart za stranu národně socialistickou, Vincenc
Beran druhý místopředseda za stranu lidovou a členové Rudolf Rýzner a Jaroslav Voldřich za
stranu komunistickou a František Světnička za stranu lidovou. Byly ustaveny komise:
finanční (František Linhart), bytová (Jaroslav Voldřich), zásobovací (František Linhart),
elektrárenská a vodárenská (Ladislav Živnůstka), stavební a plánovací (František Chalupný),
sociální (František Chalupný) a zemědělská (Rudolf Rýzner).
Podle vládního nařízení ze dne 27. května 1946 č. 120/1946 Sb. se složení místního
národního výboru upravilo podle poměru hlasů odevzdaných politickým stranám při volbách
do Ústavodárného Národního shromáždění. Ustavující schůze MNV Žandov se uskutečnila
30. června 1946. Předsedou osmnáctičlenného národního výboru se stal Theodor Bílý (KSČ),
místopředsedou se stal Rudolf Rýzner (KSČ). Dalšími členy rady byli: Václav Rys a Antonín
Novák za KSČ, Bohumil Sahula a Josef Sklenář za ČSSD. Bylo zřízeno pět komisí – stavební
a technická (František Chalupný), hospodářská a zemědělská (František Jiruš), finanční
(Theodor Bílý), kulturní, sociální a zdravotní (Josef Vaněček) a bezpečnostní (Antonín
Novák). Dne 6. března 1947 rezignoval na svoji funkci místopředseda MNV Rudolf Rýzner
a na jeho místo byl zvolen František Jiruš. 12. března 1948 byl zvolen nový osmnáctičlenný
Místní národní výbor Žandov. Předsedou se opět stal Theodor Bílý a místopředsedou
František Jiruš. Dalšími členy rady byli František Chalupný, Antonín Novák, a Václav Rys.

Jestli v následujícím období došlo ke změně ve složení MNV a jednotlivých komisí není
možné zjistit, jelikož se nedochovaly archiválie, ve kterých by se daly tyto informace
načerpat. V zápise z plenárního zasedání z 13. ledna 1949 je uveden jako předseda finanční
komise František Jiruš, změny ve složení MNV se tedy dají předpokládat. 25. dubna 1949
byla uskutečněna volba nového osmnáctičlenného národního výboru, předsedou byl zvolen
Jan Smolík, místopředsedou Boleslav Fic, ostatními členy rady byli: Josef Plachý, Tomáš
Škopek, Karel Hes a Vladimír Sachr. Předsedou finanční komise se stal Karel Hes, který však
na svou funkci po třech měsících rezignoval a nových předsedou finanční komise byl zvolen
Ferdinand Kopp. Dále byly ustaveny: technická komise (Josef Plachý), bezpečnostní komise
(Tomáš Škopek), zemědělská komise (Boleslav Fic). 16. června 1949 došlo ke změně ve
funkci místopředsedy MNV, kterým se nově stal Alois Hrdlička, a zřízení dalších komisí:
sociální komise s předsedkyní Marií Bílou, zdravotní komise (předseda Karel Walenta),
vyživovací komise (předseda B. Sahula) a bytové komise (předseda B. Hnilička). 15. září
1949 měl MNV ustaveno osm stálých komisí: veřejné správy (Jan Smolík), bezpečnostní (Jan
Smolík), zdravotní a sociální (Tomáš Škopek), školství a osvěty (Tomáš Škopek),
hospodářství (Vladimír Sachr), techniky (Vladimír Sachr), zemědělství (Alois Hrdlička)
a finanční (Ferdinand Kopp). 31. srpna 1949 rezignoval na místo tajemníka Josef Wimmer.
Tíživá situace bez tajemníka MNV přetrvávala skoro rok. Na počátku srpna 1950 nastoupil
Antonín Müller, který tuto funkci vykonával do 1. dubna 1953.
Usnesením ONV Česká Lípa z 27. ledna 1950 bylo schváleno k 23. únoru 1950
sloučení obce Dolní Police s osadami Havraní a Novosedlo a obce Žandov v jednu obec. Na
složení ve vedení MNV Žandov však tato změna neměla až do června 1950 žádný vliv.
Na plenární schůzi 1. června 1950 byla schválena reorganizace národního výboru.
Předsedou třicetičlenného MNV Žandov se stal Miloslav Beránek a bylo ustaveno osm
komisí: zemědělská (Alois Hrdlička), bezpečnostní (Emil Čihák), finanční (Ferdinand Kopp),
vyživovací (Karel Nezdara), sociální práce (Marie Bílá), zdravotní (Jarmila Chvalová),
hospodářsko-technická (Václav Vostřák), školství a osvěty (Jarmila Tonarová).
Další změny ve složení MNV přineslo sloučení Žandova s Horní Policí. Usnesením
ONV Česká Lípa ze dne 16. června 1950 byla sloučena obec Horní Police s osadami Bělá,
Dvorsko, Podlesí, a Stoupno s obcí Žandov s účinností od 3. srpna 1950 v jednu obec. Úřední
název nově vytvořené obce nebyl stanoven, byl však užíván název Žandov–Horní Police.
17. listopadu 1950 byly uskutečněny změny třicetičlenného MNV Žandov–Horní
Police. Předsedou národního výboru se stal opět Miloslav Beránek a místopředsedou byl

zvolen Alois Hrdlička. V radě zasedali: Emil Čihák, Karla Kulovaná, Marie Suchá, František
Hemerka, Jaroslav Kolář, K. Nezdara, Rudolf Čermák, J. Holub.
Změny ve složení národního výboru Žandov–Horní Police v letech 1950–1954 je
možné rekonstruovat pouze velmi omezeně, protože písemnosti z těchto let se dochovaly
značně torzovitě. Do roku 1952 působili jako političtí a odborní poradci pro MNV újezdní
tajemníci, jejichž funkce byla zřízena vládním nařízením č. 72/1949 Sb. Pomoc újezdních
tajemníků místním národním výborům nebyla účinná, a proto byli od počátku roku 1952
nahrazeni podle vládního nařízení č. 119/1951 obecními tajemníky, kteří byli volenými členy
MNV. 11. května 1953 byl zaměstnán u MNV Žandov–Horní Police tajemník Václav
Charouzd, který tuto funkci vykonával do 15. ledna 1954, kdy ho nahradil František Pátl.
O složení pětadvacetičlenného MNV Žandov–Horní Police se dozvídáme až ze zápisu
z plenárního zasedání konaného 18. února 1954. Předsedou MNV byl František Kalina,
komisí působilo při národním výboru šest: zemědělská, technická, finanční, školská, sociální
a zdravotní a vyživovací. Během dlouhého volebního období, které trvalo od roku 1946 do
roku 1954 a v jehož průběhu se výrazně změnila politická situace, docházelo k častým
změnám ve složení MNV a komisí.
16. května 1954 proběhly volby do národních výborů na základě nového zákona
o národních výborech č. 13/1954 Sb. a vládního nařízení č. 23/1954 Sb. o organizaci
výkonných orgánů národních výborů. Ustavující schůze osmnáctičlenného národního výboru
se uskutečnila 26. května 1954, novým předsedou se stal Jaroslav Krejčík, tajemníkem byl
zvolen František Pátl. Dalšími členy rady byly zvoleni: Ladislav Bašta, Josef Vajda, Bohumil
Havlíček. Stálé komise byly ustaveny čtyři: zemědělská (Václav Kočvara), finanční (Ladislav
Styblík), hospodářská (Josef Lovecký), školská (František Šolle).
Sloučení Horní Police se Žandovem zřejmě nepřineslo očekávané výsledky a navíc
nebylo nikdy obyvatelstvem akceptováno. Plenární zasedání ONV Česká Lípa 27. května
1955 tedy schválilo rozdělení obce Žandov na dvě samostatné obce Žandov a Horní Police.
Ve vedení národního výboru Žandov se až do počátku roku 1956 nic nezměnilo.
Dne 4. března 1956 se konaly doplňovací volby MNV Žandov a na ustavujícím
plenárním zasedání se předsedou národního výboru stal Václav Kočvara, místopředsedou
Ladislav Bašta, členy rady byly zvoleni Josef Vajdl a Josef Řežábek. Kromě čtyř stálých
komisí – finanční (Oldřich Slaměný), zemědělské (Josef Šmíd), hospodářské (Ota Stach),
školské a zdravotní (František Šolle) – byla ustavena pátá komise trestní (Josef Vajdl).

Krátké volební období ukončily volby konané 19. května 1957. Místní národní výbor
Žandov na svém ustavujícím plenárním zasedání dne 30. května 1957 ověřil podle § 85
zákona o volbách do národních výboru platnost volby všech členů zvolených dne 19. května
1957 a předsedou zvolil opět Václava Kočvaru, náměstkem předsedy Jaromíra Křenovského,
tajemníkem Václava Oberreitera. Dalšími členy rady byli zvoleni: Jaroslav Beran, Ladislav
Kurfürst, Václav Přáda a Emilie Kuczerová. Byly zřízeny tyto stálé komise: zemědělská
(František Pátl), školská (František Šolle), finančně-rozpočtová (Oldřich Slaměný),
hospodářská (Miroslav Poživil), trestní (Václav Přáda). MNV Žandov měl osmnáct členů.
V tomto složení pracoval MNV Žandov až do 2. června roku 1958, kdy pro nedůvěru
odstoupil předseda MNV Václav Kočvara a do doplňovacích voleb ho nahradil jako
zastupující předseda Jaromír Křenovský. Členem rady za odstoupivšího Kočvaru byl
jmenován František Bittner. Přesné datum konání doplňovacích voleb nelze z nedostatku
písemností zjistit, musely se konat mezi 30. srpnem a 11. listopadem 1958. V zápise ze
schůze rady 11. listopadu 1958 je již uveden jako předseda MNV Ladislav Kurfürst, náměstek
předsedy Jaromír Křenovský, tajemník Václav Oberreiter a členové rady: Jaroslav Beran,
Václav Přáda, František Šolle, Miroslav Poživil a František Bittner.
Nové volební období 1960–1964 bylo zahájeno volbami do zastupitelských sborů
12. června 1960. Zvoleno bylo dvaadvacet poslanců. Na ustavující schůzi 22. června 1960 byl
předsedou zvolen Jaroslav Beran, náměstkem předsedy Vladislav Rež. Tajemníkem zůstal
i nadále Václav Oberreiter. Dalšími členy rady byli: Jaroslav Beran ml., Milada Novotná,
Miroslav Poživil, Josef Ulmann, Jaromír Křenovský, Josef Merxbauer. Stálých komisí bylo
ustaveno šest: zemědělská (Václav Oberreiter), finanční (Jaromír Křenovský), výstavby
(Miroslav Poživil), pro místní výrobu a služby a obchodu (Jaroslav Beran ml.), pro školství
a kulturu (Josef Ulman) a komise zdravotního a sociálního zabezpečení (Vladislav Rež). Při
komisi pro školství a kulturu byl 5. ledna 1961 ustaven aktiv pro výchovu mládeže. Zápisy
z rady a pléna pro rok 1962 se nedochovaly, nelze tedy postihnout změny ve složení
národního výboru. Jak vyplývá ze zápisu ze schůze rady 15. ledna 1963, funkce, které
vykonávali předseda Jaroslav Beran, náměstek předsedy Vladislav Rež a tajemník Václav
Oberreiter, zůstala beze změn. Členové rady byli: Václav Rundus, Karel Hauser, Jaroslav
Beran ml., František Janovec, Jaromír Křenovský, Otakar Štěrba. V tomto složení pracovali
funkcionáři národního výboru až do konce volebního období, které bylo personálně vcelku
stabilní.

14. června 1964 se uskutečnily další volby do zastupitelských sborů. Počet poslanců
byl v MNV Žandov rozšířen na jednatřicet. Toto zvýšení poslanců vycházelo ze zákona
o volbách do národních výborů č. 34/1964 Sb., který stanovil nejmenší počet poslanců
pětadvacet pro obce s 800–1500 obyvateli. Předseda Jaroslav Beran, náměstek předsedy
Vladislav Rež i tajemník Václav Oberreiter byli sice ve svých funkcích potvrzeni, ale jinak se
složení národního výboru pozměnilo. Devítičlennou radu vedle předsedy, náměstka předsedy
a tajemníka tvořili Jaroslav Beran ml., Oldřich Slaměný, Vladimír Kovář, Ota Štěrba,
František Janovec a Ludmila Šolcová. Ustaveno bylo šest stálých komisí – finanční
a plánovací (Vladimír Kovář), zemědělská a pro vodní hospodářství (Ota Štěrba), školská
a kulturní a pro otázky sociálně zdravotní (Oldřich Slaměný), místního hospodářství, obchodu
a bytové otázky (Jaroslav Beran ml.), pro ochranu veřejného pořádku (Jaroslav Beran st.)
a pro výstavbu (František Janovec). Ve složení národního výboru se až do konce roku 1965
nic nezměnilo. Na konci roku 1965 zprávy o činnosti a složení národního výboru
pro nedostatek dochovaného písemného materiálu mizí, tyto informace není možné doplnit až
do konce roku 1971. V roce 1967 byl přijat nový zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb.,
který vymezil postavení národních výborů ve státě a společnosti, počty poslanců a rady podle
počtu obyvatel v obcích, působnost národních výborů a jejich orgánů. Toto volební období
bylo z důvodu vnitropolitického vývoje v roce 1968 zákonem č. 117/69 Sb. prodlouženo až
do roku 1971.
Po sedmiletém prodlouženém období se konaly ve dnech 26. a 27. listopadu 1971
řádné volby do všech zastupitelských sborů. Jaké změny v obsazení MNV Žandov však
přinesly je možné zrekonstruovat pouze z jednoho zápisu z rady z 21. prosince 1971. Členů
rady bylo devět. Kromě předsedy MNV, kterým se stal Miloslav Švehla, místopředsedy
Josefa Merxbauera, tajemníka Josefa Zelinky, byli dalšími členy rady MNV: Vladimír Kovář,
Miloslava Šedivá, Marie Kebrlová, Jaroslav Holub, Jaroslav Beran ml. a Jaroslav Košťák.
Stálých komisí bylo ustaveno šest: finanční (Vladimír Kovář), veřejného pořádku (Jaroslav
Holub), výstavby, obchodu a služeb (Marie Kebrlová), bytová (Jaroslav Košťák), školská
(Jaroslav Beran ml.). Členy rady Marii Kebrlovou a Jaroslava Košťáka v polovině září roku
1972 nahradili poslanci František Šolle a Božena Javůrková. V tomto obsazení pracovali
funkcionáři MNV do počátku října 1973. Na plenárním zasedání 4. října 1973 byl zvolen
předsedou MNV Josef Merxbauer a místopředsedou Vladimír Kovář. Miloslav Švehla byl
uvolněn z funkce předsedy MNV a člena rady a nahradil Vladimíra Kováře v předsednictví
finanční komise. Novým členem rady MNV byl zvolen Jan Jánošík. V tomto složení

pracovali funkcionáři MNV Žandov až do počátku roku 1974, kdy 7. ledna 1974 nahradil
člena rady Jana Jánošíka Vladislav Rež. Do konce volebního období nedoznalo obsazení
funkcionářů MNV Žandov dalších změn.
Řada poslanců, kteří se osvědčili ve volebním období 1971–1976, byla znovu zvolena
ve volbách, které se konaly 22. a 23. října 1976. Místní národní výbor měl nyní třicet
poslanců. Předsedou MNV byl opět zvolen Josef Merxbauer, místopředsedou Bohumil Josl
a tajemníkem Josef Zelinka. Rada byla sestavena z devíti členů a kromě předsedy,
místopředsedy a tajemníka ji tvořili Vladimír Kovář, Božena Javůrková, František Kršek,
Jaroslav Beran, František Šolle, František Koláček. Zřízeno bylo šest stálých komisí: finanční
(František Kočí), kultury a školství (Ladislav Pujman), pro mládež a tělovýchovu (Bohumil
Josl), výstavby (František Koláček), ochrany veřejného pořádku (František Kršek) a pro
obchod a byty (František Šolle). Dne 30. června 1977 byla rada rozšířena o dva členy
Miloslavu Šedivou a Květu Kurjakovou. 24. ledna 1980 byl na schůzi rady ustaven
protialkoholní sbor s předsedou Josefem Merxbauerem. V tomto složení pracoval Místní
národní výbor Žandov až do poloviny roku 1980, kdy došlo k sloučení obcí Horní Police,
Heřmanic a Valteřic s obcí Žandov.
Do struktury národního výboru zasáhla tzv. integrace obcí, slučování obcí do větších
územních celků, uskutečněné ve dvou etapách v letech 1980–1981. Při integraci národních
výborů se vycházelo z faktu, že trvale klesá počet obyvatel ve venkovských sídlištích.
V souvislosti s tímto trendem se zdůrazňovalo, že je mimo možnosti společnosti budovat ve
všech venkovských obcích nutnou občanskou vybavenost. Současně zde byl požadavek na
zlepšení politické a odborné úrovně výkonu státní správy. Podle ustanovení odst. 2, písm. e,
§ 39 zákona č. 67/1969 Sb. o národních výborech a ustanovení odst. 1, § 16 zákona
č. 36/1960 Sb. o územním členění státu, projednalo a schválilo 12. června 1980 plenární
zasedání ONV Česká Lípa s účinností od 1. července 1980 sloučení obcí Horní Police,
Heřmanic a Valteřic s obcí Žandov. Nově vzniklá obec nesla název Žandov a byla obcí
střediskovou. Dříve samostatné obce Dolní Police, Heřmanice, Horní Police, Novosedlo,
Podlesí, Radeč, Valteřice a Velká Javorská se staly částí obce Žandov.
Ustavující plenární zasedání národního výboru sloučených obcí se konalo 14. července
1980. Ze sedmdesáti řádně zvolených poslanců byl předsedou MNV Žandov zvolen Jaroslav
Beran, místopředsedou Bohumil Josl a tajemníkem Josef Zelinka. Rada MNV byla složena
ze třinácti členů. Jejími členy byli: Miloslava Šedivá, František Kršek, Vladimír Kovář, Květa
Kurjaková, František Šolle, František Koláček, Josef Beránek, Antonín Brychta, Antonín

Paštyka a Jiří Jetmar. Stálých komisí bylo ustaveno devět a to: finanční (František Kočí),
bytová (Miloslav Matička), pro obchod a cestovní ruch (František Šolle), výstavby (František
Koláček), ochrany veřejného pořádku (František Kršek), zemědělská (Miloslava Knesplová),
školství a kultury (Ladislav Pujman), zdravotní a sociální (Božena Javůrková), pro mládež
a tělesnou výchovu (Bohumil Josl). Předsedou protialkoholního sboru se stal opět Josef
Merxbauer. Na plenárním zasedání 27. října 1980 byl odvolán z funkce člena rady Josef
Beránek. Dne 18. listopadu 1980 zemřel člen rady Antonín Paštyka a v této funkci ho nahradil
Milan Hudák. Zásadních změn do konce volebního období složení MNV Žandov již
nezaznamenalo.
Ve volbách do národních výborů 5. a 6. června 1981 bylo do MNV Žandov zvoleno
šedesát poslanců. Na prvním ustavujícím zasedání konaném dne 30. června 1981 byl zvolen
předsedou MNV opět Jaroslav Beran. Prvním místopředsedou se stal Josef Kadleček, druhým
místopředsedou Vladimír Kovář a třetím místopředsedou Bohumil Josl. Tajemníkem byl
zvolen opět Josef Zelinka. Kromě vedení MNV v jedenáctičlenné radě zasedali poslanci:
František Kršek, František Koláček, Miloslava Šedivá, Karel Saidl, Miloslava Knesplová,
Milan Hudák. Zřízeno bylo devět stálých komisí: finanční (ing. Ladislav Fikart), místního
hospodářství a bytového hospodářství (Miloslav Matička), obchodu a cestovního ruchu
(František Šolle), plánovací, výstavby a dopravy (František Koláček), zemědělská (Miroslav
Kurfürst), školství a kultury (Božena Javůrková), sociální a zdravotní (Vlasta Pittnerová), pro
mládež a tělesnou výchovu (František Piskáček), ochrany veřejného pořádku (Stanislav
Skalický). Dále byly zvoleny tyto aktivy a komise rady: předsedou protialkoholního sboru
František Krška, předsedou povodňové komise Stanislav Skalický, předsedkyní Sboru pro
občanské záležitosti Miloslava Šedivá, předsedou komise jednotného systému branné
výchovy obyvatelstva Josef Kadlečka, předsedou komise pro tvorbu a ochranu životního
prostředí Karel Saidl a předsedou komise pro řízení občanských výborů Josef Zelinka. Na
plenárním zasedání ze dne 30. června 1981 byl podle § 58 zákona č. 69/1967 Sb. o národních
výborech zřízen výbor lidové kontroly, kterému předsedal Stanislav Roudenský ml.
Funkcionáři MNV Žandov pracovali v tomto složení do března 1983.
Roky 1983 a 1984 přinesly ve složení MNV řadu změn. 26. března 1983 se
uskutečnily doplňovací volby. Tajemníkem byl zvolen Jiří Chval. Ing. Ladislav Fikart byl ve
funkci předsedy finanční komise nahrazen Vladimírem Kovářem a předsedou komise pro
řízení občanských výborů se místo Josefa Zelinky stal nově zvolený tajemník.

Další doplňovací volby byly vypsány na 29. srpna 1983. Po nich došlo ke změně ve
funkci prvního místopředsedy; Josefa Kadlečka vystřídal Jaroslav Jirka, který se rovněž stal
předsedou komise jednotného systému branné výchovy obyvatelstva. Další změny ve složení
národního výboru přineslo plenární zasedání ze dne 24. října 1983. František Šolle byl
odvolán z komise obchodu a cestovního ruchu a nahradil jej poslanec Josef Kadlečka
a Miloslava Matičku z komise bytové vystřídal Stanislav Slavík. Dále byli odvoláni z funkce
druhého místopředsedy MNV Vladimír Kovář a třetího místopředsedy Bohumil Josl. Druhý
a třetí místopředseda již nebyl zvolen.
7. srpna 1984 rezignoval na svoji funkci předseda MNV Žandov Jaroslav Beran. Do
doby, než byl zvolen nový předseda, jej zastupoval místopředseda Jaroslav Jirka. Předsedou
MNV byl po doplňovacích volbách uskutečněných 23. října 1984 zvolen Milan Hadrovský
a vedení komise ochrany veřejného pořádku převzal Jiří Enge. Od prosince roku 1984 až do
konce volebního období rezignovalo na svou funkci několik poslanců, zásadních změn však
složení orgánů národního výboru nedoznalo.
Poslední volby do Místního národního výboru Žandov se konaly v červnu roku 1986
a nepřinesly ve vedení MNV Žandov žádné změny. Na ustavující schůzi 24. června 1986 byl
předsedou pětapadesátičlenného národního výboru znovu zvolen Milan Hadrovský,
místopředsedou Jaroslav Jirka a tajemníkem Jiří Chval. Dalšími členy dvanáctičlenné rady se
stali: František Koláček, Karel Saidl, Bohumil Josl, František Krška, Josef Kadlečka, Marie
Šamšová, Milan Kočemba a Milan Hudák. Komisí bylo zřízeno devět: finanční (František
Sojka), místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu (Marie Šamšová), bytová (Miloš
Skalický), plánovací, výstavby a dopravy (František Koláček), zemědělská a ochrany
životního prostředí (MVDr. Miroslav Kurfürst), školství a kultury (František Švestka),
zdravotní a sociální (Vlasta Pittnerová), pro mládež a tělesnou výchovu (Josef Kadlečka), pro
ochranu veřejného pořádku (Bořivoj Klimeš). Dále kromě stálých komisí byly ustaveny tyto
komise s předsedy: povodňová komise (Jiří Enge) a správní komise pro řešení přestupků
(Magdalena Nováková). Předsedou výboru lidové kontroly se stal Ing. Miroslav Charouzd,
který však 29. srpna 1988 na svou funkci rezignoval a řízením výboru byl prozatímně pověřen
dosavadní místopředseda Stanislav Roudenský.
V listopadu roku 1989 došlo ke změně politických poměrů a KSČ přišla o své výsadní
postavení ve státě. Z tohoto důvodu došlo k postupným změnám v organizaci a složení
národního výboru. Plenární zasedání MNV Žandov odvolalo dne 25. června 1990 z funkce

předsedy a člena rady MNV Milana Hadrovského a na jeho místo byl jmenován Jaroslav
Jirka. Od 1. července 1990 byl zřízen při MNV Žandov stavební úřad.
Dalším důsledkem politických změn v ČSR bylo postupné osamostatňování dříve
integrovaných obcí. S platností od 26. června 1990 bylo schváleno osamostatnění obcí Horní
Police s osadou Podlesí a zřízení národního výboru v Horní Polici. Pod obec Žandov v roce
1990 nadále spadaly tyto osady: Dolní Police, Heřmanice, Novosedlo, Radeč, Valteřice
s Velkou Javorskou.
Činnost místních národních výborů byla ukončena dnem konání komunálních voleb,
a to 24. listopadu 1990, kdy je nahradily obecní úřady, které byly zřízeny podle zákona
č. 367/1990 Sb.