Vsetín
Vsetín
Vsetín (něm. Wsetin) je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Vsetínská Bečva.
Historie
První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Kravař, od tehdejších majitelů - templářských rytířů. Název Wssetin lze nalézt v dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek byl uskutečněn roku 1505. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek. Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, který později proslul jako významný císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k rebeliím místního obyvatelstva za třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily v roce 1644 popravou asi dvou set vzbouřenců, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy. V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním. Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl.
Památky
- Zámek
- Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
- Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
- Stará radnice (1720–1721)
- Nová radnice
- Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
- Evangelický kostel Dolního sboru
- Evangelický kostel Horního sboru
- Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí
Osobnosti
- Josef Sousedík
- Josef Černocký
- Michal Urbánek
- František Hlavica
- Emil Hlavica
- Rudolf Hlavica
- Matouš Václavek
- František Sova
- Richard Pavlík
- Záviš Kalandra
- Erich S. Kulka
- Antonín Kaderka
- Jiří Čunek
- Přemysl, lenní pán z Branek a Ústí
- Mirek Topolánek
- Josef Stelibský
- Mirka Pokorná
- Kornelie Němečková
- Jarmila Šuláková
- Eliška Balzerová
- Roman Vojtek
- Jindřich Štreit
- Mojmír Bártek
Partnerská města
Partnerskými městy Vsetína jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
- Mödling, Rakousko (1993)
- Stará Ľubovňa, Slovensko
- Trenčianske Teplice, Slovensko
- Bytom, Polsko (2004)
- Vrgorac, Chorvatsko (2008)


