Vodňany jsou město v jižních Čechách, okres Strakonice. Toto město se nachází zhruba v polovině cesty mezi Strakonicemi a Českými Budějovicemi, od kterých je město vzdáleno 27 km, od Písku jsou vzdálené 20 km. Vodňany mají rozlohu 36,35 km² a čítají 7 000 obyvatel. PSČ zdejší pošty je 389 01. Město je známé svou rybářskou a rybníkářskou tradicí. Městem protéká řeka Blanice.

Několik kilometrů jižně od města se nachází poutní místo Lomec.

Historie

V polovině cesty ze Strakonic do Českých Budějovic projíždíte krajinou otevřenou jako dlaň, ohraničenou na jihu vrcholky Šumavy a protkanou stříbrnými hladinami rybníků s alejemi mohutných dubů na jejich hrázích a podél cest. Již z dálky Vás vítají věží svého kostela Vodňany, město vodami obklopené a s vodou spojené.

Mezi močály, potoky a lučinami, do nichž se rozlévá řeka Blanice, se usadili první osadníci při obchodní cestě z Prachatic na Prahu. Slovanská osada se postupně přeměnila v tržní a vzniklo město, jehož typický kolonizační půdorys s pravidelnou sítí ulic a velkým čtvercovým náměstím svědčí o jeho vzniku za vlády Přemysla Otakara II. Nejdůležitější privilegia udělil městu Jan Lucemburský roku 1336. Již v roce 1400 jsou Vodňany počítány mezi města královská a spolu s Budějovicemi a Pískem tvořily oporu královské moci na jihu země. O dvacet let později, po dobytí města vojskem Jana Žižky z Trocnova, se Vodňany připojily k husitům a táborskému programu.

Městskou pokladnu po staletí plnily nejen zisky ze staré obchodní stezky a vybírání cla. Mělo ji plnit i dolování drahých kovů na Vodňanských Svobodných Horách. Z toho však zůstal jen znak města s havířem a doklad o povýšení na královské horní město v roce 1547. Mnohem výnosnějším se ukázalo rybníkářství. Obec již od 2. pol. 15. stol. zakládala rybníky, které jsou dodnes charakteristickým znakem krajiny.

Na počátku třicetileté války jsou Vodňany vypleněny, připraveny o majetek a v roce 1623 zastaveny donu Baltazaru de Marradas, který je brzy prodal Schwarzenberkům. Vyplacením zástavy město 21. srpna 1710 opět získává svobodu. Jeho kronika v tomto století zaznamenává i velké požáry, kterým v letech 1722, 1757 a 1782 podlehlo mnoho domů. Obětí stavebních úprav 1. pol. 19. stol. se stávají městské brány, ale opevnění s vodním příkopem, parkány s čtvercovými baštami z 1. pol. 15. stol. je dochováno dodnes. V severozápadním rohu náměstí stojí nejvýznamnější památka Vodňan, děkanský kostel Narození Panny Marie, o němž písemné zprávy hovoří od roku 1317. Současnou podobu vytvořila důsledná regotizace z let 1894 - 1897. V době těchto úprav byly interiéry a renesanční štíty na západním průčelí vyzdobeny podle návrhů Mikoláše Alše.

Při procházce po náměstí nás zaujme především bývalá lékárna, dům čp.1 s renesanční atikou, v němž žil spisovatel a novinář František Herites. Naší pozornosti jistě neujde krásná budova spořitelny, postavená počátkem 20.století, upravené domy nebo kašna se sochařskou výzdobou z roku 1928 (socha svobody).

V blízkosti špitálního kostela sv. Jana Křtitele, jižně od starého města, je pietně upraven starý hřbitov (dnes park) s hroby významných obyvatel města. Po jeho prohlídce bychom si měli všimnout blízkého pomníku Jana Žižky, který byl u silnice na České Budějovice instalován v roce 1928, a potom zamířit na kamenný mostek přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Stará Rybářská ulice nás dovede zpět na náměstí do budovy městského úřadu s galerií, v níž je pamětní síň Julia Zeyera a Františka Heritese, kartony Mikoláše Alše a velká sbírka obrazů českým malířů tohoto století. V blízké bývalé synagoze je umístěno muzeum s expozicí dějin města.

Staletá rybníkářská tradice zdaleka nepatří minulosti. Na zkušenosti a znalosti vodňanských rybářů navazuje Střední rybářská škola ve Vodňanech, založená v roce 1920. Budova, v níž nyní budoucí technici a odborníci studují, byla postavena severně od města u křižovatky silnic na Strakonice, Budějovice a Písek v letech 1923 - 1924. Město stále přitahovalo rybářské odborníky, a proto byl v roce 1953 zahájen provoz Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického. Jeho soustava parcelových pokusných rybníčků patří k největším v Evropě a pozornosti si zaslouží také odborné výsledky obou institucí, které pracují v České republice jako jediné ve svém oboru.

Již několik let se v polovině května setkávají ve městě rybářští odborníci z celého světa, aby se zúčastnili tradičních Vodňanských rybářských dnů. Semináře a odborné diskuse jsou doplňovány výstavami, rybářskými trhy nebo tématickými filmovými přehlídkami.

Někdejšímu královskému městu Vodňany dala jménu voda obklopující je ze všech stran a pro své kouzlo jsou ve středověkých latinských textech uváděny jako Aquilea Bohemorum - České Benátky. V naší době očekávají Vodňany všechny, kteří sem přijedou za krásou vodních hladin, za klidem pod staletými duby nebo s touhou poznat lidi, kteří neopakovatelnou atmosféru Vodňan dotvářejí.

Bavorov - kostel Nanebevzetí Panny Marie, jedna z nejvýznamnějších jihočeských staveb (z let 1370 - 1389), byl přestavěn v roce 1652 a opraven v letech 1905 - 1906 J. Mockerem, v interiéru cenné zařízení. Město samo založeno Bavory ze Strakonic, patrně Bavorem III. (1289 - 1318), který sídlil na nedochovaném hradě na jižním okraji dnešního města.

Helfenburk - zříceniny gotického hradu, postaveného po roce 1355 Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem z Rožmberka. Hrad zpustl koncem 16. století.

Chelčice - rodiště a působiště Petra Chelčického. Kostel sv. Martina, původně románský z 1. pol. 13. stol., byl barokně přestavěn a vyzdoben malbami roku 1759.

Libějovice - původně gotická tvrz, přestavěná v 16. století na renesanční zámek Vilémem z Rožmberka. Severně od obce je nový zámek založený v roce 1696 za F. E. Buquoye, dostavěn roku 1754.

Lomec - barokní centrální kostel Jména Panny Marie na vrchu Lomec, postavený v letech 1695 - 1702 (základní kámen položil roku 1692 stavebník F. E. Buquoy). Stavbu řídil Matyáš Tischler. Malby pochází z 18. století.

Skočice - poutní kostel Navštívení Panny Marie, raně barokní, postavený v letech 1677 - 1678 za Polyxeny Ludmily ze Šternberka.

Stožice - rodiště spisovatele Josefa Holečka, na rodném domě čp.7 je pamětní deska od Františka Úprky z roku 1920.

Sudoměř - jihovýchodně od vesnice, na hrázi rybníka Škaredého, je 16 m vysoký žulový pomník Jana Žižky z Trocnova (J. Kodet, 1925), postavený na paměť Žižkova vítězství nad panskou jízdou dne 25. března 1420.

Pamětihodnosti

• Zdaleka viditelnou památkou je děkanský kostel Narození Panny Marie, o němž písemné zprávy hovoří od roku 1317. Na konci 19. století se uskutečnila novogotická přestavba chrámu, která mu dala jeho dnešní podobu. Kostel dostal nové oltáře, byl vyzdoben podle Mikoláše Aleše a křížovou cestu namaloval akad. malíř Josef Bosáček.^[1]
• Uprostřed náměstí stojí kašna se sochařskou výzdobou z roku 1928 (socha svobody)^[2].
• Dům čp. 1 s renesanční atikou je bývalá lékárna. Žil v něm spisovatel a novinář František Herites.