První historická písemná zmínka pochází z roku 1444. Město Třinec je významným průmyslovým a společenským centrem regionu, na jehož území sídlí jeden z největších hutních podniků v České republice. Město má přibližně 37 841 obyvatel.

Třinec, byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků.

Založení Třineckých železáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště železné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit železárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těžba železné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí.

Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými ložisky rudy na Slovensku, umožnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu železa na vzdálených trzích.

Na území dnešní městské části Lyžbice bylo v letech 1956-1977 vybudováno sídliště podle projektu ateliéru Ing. arch. Křeliny z Hradce Králové. Dnes v Lyžbicích žije asi 18 000 obyvatel. Díky své občanské a kulturní vybavenosti se právě tato část stala novým centrem města.

Později vybudované sídliště Sosna pro 3 000 obyvatel je umístěno na svazích kopce Jahodná v katastru městské části Dolní Lištná. V Horní Líštné je hraniční přechod do Polska.

Významnou částí města Třince jsou Oldřichovice, které leží na úpatí hory Javorový (1032 m) a mají asi 3 000 obyvatel. Dále na jih, pod svahy Kozince a Ostrého, leží obec Karpentná, se 700 obyvateli. Do úzkého zalesněného údolí mezi Javorovým a Ostrým je sevřena Tyra, ve které žije asi 400 stálých obyvatel. V Tyře byla v průběhu let vybudována řada rekreačních středisek a rodinných chat.

Dále na sever, v Gutech (700 obyvatel), si můžete prohlédnout nejvýznamnější historickou památku na území Třince - dřevěný kostelík Božího těla. V presbytáři je možno najít portálek s letopočtem 1563. V lodi kostela je malovaná vyřezávaná kruchta z roku 1626 a zvonice přistavěná k lodi kostela pochází z roku 1781.

Na západní straně města je rozložena městská část zvaná Kanada (1 050 obyvatel) a dále směrem na Frýdek-Místek jsou to Nebory (1500 obyvatel). Podél železnice, směrem na Český Těšín, se rozkládá další městská část - Konská (1500 obyvatel). Původní vesnice zanikla, na jejím území se dnes rozprostírají Třinecké železárny.

Ve městě je možno navštívit muzeum Třineckých železáren a města Třince, malou uměleckou galerii, hvězdárnu, kino a nebo některou z knihoven. Dům kultury nabízí občanům širokou škálu kulturních, vzdělávacích a uměleckých programů a činností. V Třinci sídlí úřad práce, finanční a městský úřad se statutem pověřeného úřadu pro celý blízký region. Kromě základních škol působí ve městě gymnázium, soukromá obchodní akademie a integrovaná střední škola. Návštěvník může strávit příjemné chvíle v celé řadě útulných restaurací a zábavných podniků.

Třinec je obklopen půvabnými horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd s vrcholy Javorový, Ostrý, Čantoryjí, s nadmořskou výškou pohybující se kolem 1000 m - viz Mapa Třinecka. Na vrch Javorový vede z místní části Oldřichovice sedačková lanová dráha s celoročním provozem. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním, lyžařský areál se sněhovým dělem a lyžařskými vleky, slalomovým svahem i se sjezdovkou pro méně zkušené. Jsou zde stráně vhodné pro paragliding a pro létání na rogalu. V blízkém okolí města jsou hluboká malebná údolí lákající pěší turisty, cyklisty na horských kolech a v zimě lyžaře na sjezdových i na běžeckých lyžích.

V Třinci se hraje výborný extraligový hokej, velkou tradici má vzpírání, orientační běh dosáhl řady mezinárodních úspěchů, fotbalisté hrají II. ligu, kvalitní úroveň má i řeckořímský zápas, kulturistika, bikros a silniční cyklistika.

Mají zde své působiště sportovní oddíly šachu a kulečníku, které jsou rovněž na vysoké celostátní úrovni. Unikátní je Baby club Kenny, který organizuje kurzy plavání pro batolata.

Městem vede mezinárodní silnice I. třídy E 75. V Horní Líštné byl vybudován nový hraniční přechod s Polskem pro pěší a osobní automobilovou dopravu.

Sportovní areál na Lesní ulici má zimní stadion, letní koupaliště, minigolf, tenisové kurty, sportovní halu, krytý bazén, sauny, fotbalový a atletický stadion, škvárové hřiště, travnaté tréninkové hřiště a bikrosovou dráhu. Další fotbalová hřiště (travnaté i škvárové) jsou na Borku, kde je i někdejší dělnická kolonie se zachovalou původní zástavbou. Na Bezručově ulici je k dispozici házenkářské hřiště.

Kvalitní ubytování a stravování poskytují hotely, rekreační střediska a penziony ve městě a okolí.

Město má rozsáhlý lesopark, který je vhodný pro procházky a jogging.

V lokalitě "Pod Sosnou" v toku řeky Olše se nachází současné nejbohatší české naleziště stroncianitu. Spolu s ním je tu kalcit a celestin.

Historie

2. pol. 14. stol.
Pravděpodobný vznik Třince

1444
První písemná zmínka o Třinci

1653
Po smrti piastovské kněžny Alžběty Lukrécie se stalo těšínské knížectví, jako odumřelé léno Koruny české, majetkem Habsburků a bylo spravováno tzv. Těšínskou komorou se sídlem v Těšíně.

1770
První podrobnější zprávy nám poskytuje urbář z roku 1770:
- 556 ha plochy
- cca 200 obyvatel
- zcela zemědělský ráz.

1766
Císařovna Marie Terezie darovala princi Albertu Saskému těšínské knížectví věnem při svatbě s její dcerou Marií Christinou.

1799
Třinec byl prodán arciknížeti Albertovi baronkou Saint-Genois za 36 tisíc zlatých.

Poloha

Město Třinec se nachází ve východní části Slezska, v malebném podhorském prostředí. Z města je výhled na horské panorama Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Dominantní je vrch Javorový, který sahá do výše 1032 metrů nad mořem. Na tento vrchol se dá snadno vyjet sedačkovou lanovkou z Oldřichovic. Na vrcholu je turistická chata s ubytováním.

V městské části Horní Líštná je mezinárodní hraniční přechod s Polskou republikou pro osobní dopravu.

Pro příjezd do města můžete využít mezinárodní silnici E 75, která spojuje Třinec s Českým Těšínem (cca 15 km), kde je mezinárodní hraniční přechod do Polské republiky a na druhou stranu s hraničním přechodem do Slovenské republiky (cca 25 km) v Mostech u Jablunkova. Z mezinárodní silnice E 75 je odbočka na mezinárodní komunikaci E 462, která vede do Frýdku - Místku a dále ve směru na Nový Jičín, Olomouc a dálnici do Brna.

Město je rovněž dostupné po železnici v rámci mezinárodního vlakového koridoru mezi Bohumínem a Žilinou s rychlíkovými spoji do celé České republiky.

Třinec je výchozím městem pro turistiku do Moravskoslezských i Slezských Beskyd.

Čísla o městě:
Rozloha: města: 95,6 km2
Populace k 31. 12. 2002: 38 359 osob

Průmysl

Město Třinec je významným průmyslovým místem České republiky.

Třinecké železárny patří k průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice. Byly založeny v roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil Karel Habsburský. Počátky hutní výroby v Třinci jsou spojeny s výrobou surového železa v dřevouhelné vysoké peci. V současné době jsou Třinecké železárny moderním podnikem s uzavřeným hutním výrobním cyklem, jehož hlavní výrobní program tvoří dlouhé válcované výrobky.

K významným dceřiným a přidruženým společnostem patří: Energetika Třinec, a.s., D5 Třinec, a.s., TŽ - strojírenská výroba, a.s., Slévarny Třinec, a.s., Refrasil, s.r.o. Třinec, Třinecká projekce, a.s.

Řadu aktuálních informací o podniku, o životě a dění ve městě i blízkém okolí přináší týdeník Třinecký hutník, jehož vydavatelem jsou déle než padesát let právě Třinecké železárny.

Okolí Třince

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový vrch, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristiky

• Průmysl: hutnický (Třinecké železárny), potravinářský
• Farmaceutický prům.: V Třinci sídlí Walmark jedna z největších farmaceutických společností v ČR
• Doprava: železnice (Trať 320), silnice I/11, evropská silnice E 75
• Administrativa: Obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem.,

Části města

• Dolní Líštná
• Guty
• Horní Líštná
• Kanada
• Karpentná
• Kojkovice
• Konská
• Lyžbice
• Nebory
• Oldřichovice
• Osůvky
• Staré Město
• Tyra

Náboženství

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5% obyvatel.^[2] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá - kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne apod.

Muzea

• Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince - Frýdecká 389

Dějiny Třince

Československo-polské spory o Třinec

Podrobnější informace naleznete v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve vojensky zabrán Polskem, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.