Lomnice nad Popelkou je město v Libereckém kraji. Leží ve zvlněné krajině na pomezí Českého ráje a Podkrkonoší asi 6 km jihovýchodně od okresního města Semily. Čítá asi 5900 obyvatel.

Letovisko a  zimní středisko ležící v atraktivní oblasti pod horou Tábor (678 m n.m.) v širokém úvalu říčky Popelky na pomezí Českého ráje a Krkonoš zve návštěvníky k pobytu. Nejstarší zmínku najdeme v Dalimilově kronice z  r. 1232. V počátku 19. stol. zde započala tradiční výroba proslulých lomnických sucharů, oplatek a kulatek. V současné době město nabízí svým návštěvníkům  bohaté sportovní
a kulturní vyžití (Tylovo divadlo, Kino, Zámek, Městské muzeum a galerie, Loutkové divadlo, Sportovní hala, Zimní stadion, Letní stadion, Horolezecká stěna, Lyžařský areál v Popelkách s volně přístupným vyhlídkovým ochozem na skokanském můstku K - 70, Sportovní letiště, Koupaliště, Lázeňský dům ad.). Typické pro město a okolí jsou stavby lidové architektury (městská památková rezervace Karlov, roubené domy, dřevěná zvonice), historické, církevní a kulturní památky. V malebném okolí města lze navštívit díky husté síti turistických tras, lyžařských terénů  a cyklotras mnoho zajímavých turistických cílů jako např. rozhlednu, restauraci nebo sezónní informační středisko na hoře Tábor, zříceninu hradů Kumburk a Bradlec či Smetanovu vyhlídku.  Přijeďte a vychutnejte báječnou atmosféru místních tradičních akcí.

Historie

Nejstarší budova ve městě, říkáte? Ano, samozřejmě, že něco musí být nejstarší. V našem městě je nejstarší budovou zvonice  z roku 1654 umístěná uprostřed hřbitova. Pokud by jste náš hřbitov navštívili, můžete se podivovat i vzácné barokní kapli sv. Jana Křtitele z roku 1768. V kapli zaujme nástropní freska “Smrt Jana Křtitele” či freska na oltářní straně “Křest Krista”. Další zajímavostí hřbitova je hromadný hrob vojáků zemřelých v polní nemocnici v bitvě “U Jičína” 29. června roku 1866. Z osobností, které jsou na našem hřbitově dále pochovány mohu jmenovat Antonína Vincenta Šlechtu aneb Rytíře Sedmihorského, který založil 1. vodoléčebné lázně v čechách, dále letce plukovníka Františka Truhláře (křídlo jeho havarovaného letadla najdete u autobusového nádraží), ak. malíře Františka Patočku, Josefa Kábrta a uvedu ještě mineraloga prof. Jana Bendu.
Poblíž hřbitova je umístěn Urnový háj (dříve “U tří svatých”) a smuteční obřadní síň. Ptáte se již jen jak hřbitov najít? Cesta k němu vede z Husova náměstí mezi lidovou jídelnou “U Kvačků” a galanterií, kolem galerie Půda (viz. muzea a galerie) stále do kopce.
Na náměstí se nachází barokní kostel sv. Mikuláše z Bari z roku 1782. V interiéru se nacházejí hodnotné řezbářské práce od Jana Hájka z Kosmos (oltáře, výzdoba průčelí, kazatelna, křtitelnice) a mramorové náhrobníky Václava Štěpanického z Valdštejna a Elišky z Martinic na výzdobě se podílel i pražský malíř Fidelius Weibel.

V průběhu svého historického vývoje se město stalo přirozeným střediskem menší spádové oblasti, která se nazývá Lomnicko. Tato klimaticky drsnější oblast, nacházející se nad izotermou, nebyla v pravěku soustavně osídlena (nejblíže vrch Železný u Železnice a Prachovské skály), ale jak naznačují ojedinělé nálezy nástrojů a zbraní pravěkých lovců stal se pravděpodobně náš kraj místem jejich příležitostných lovů. Na systematické zpracování této problematiky si však musíme ještě počkat. Archeologické nálezy z období pravěku a středověku jsou umístěny ve vitríně uprostřed této expozice.

Historie města

Historikové se přiklánějí k názoru, že k osídlení Lomnicka došlo přibližně ve 12. století slovanskými kolonisty, kteří přišli z jihovýchodu a to nejprve v prostoru dnešní Staré Lomnice. V průběhu první poloviny 14. století byly dány předpoklady k založení městečka. Jeho jádro se nachází mezi říčkou Popelkou a potokem Nepokojem, jenž společně s nedalekou tvrzí, rybníkem a úzkými uličkami vedoucími z rynku a sevřenými bloky domů suplovaly funkci hradeb, které Lomnice jako poddanské městečko nemohlo mít. Kdy Lomnice byla povýšena na město (Civitas) nevíme - nejstarší listiny shořely při některém z četných požárů radnice. Pravděpodobně ale v polovině 14. století, nejpozději však roku 1392 byla již městečkem (oppidum). Tomu také nasvědčuje fakt, že Lomnice nad Popelkou byla v 16. století pokládána už za město "starožitné" (Paprocký, Diadochus,atd. stav městský str. 242).

Na vznik jména města existuje několik teorií. Profesor Sedláček zastával názor, že Lomnice získala název od říčky stejného jména, která byla později přejmenována na Popelku. Tato říčka se ve Staré Lomnici lomí a mění směr, čili tvoří ohyb nebo-li lomnici. Slovo lom znamená i praskot, vývrat, což prý má naznačovat, že říčka vytékala z vyvrácených polámaných lesů. Do třetice jedno z dalších vysvětlení a historicky nejvíce přijímané hovoří o vodě pramenící z lomu. Název města procházel dlouhým vývojem, až se definitivně ustálil do dnešní podoby na konci minulého století. V konfirmačních knihách z let 1354 - 1430 a v Soudní knize města Jičína (1361 - 1407) jmenuje se naše město pouze Lompnicz. V 16. a 17. století se zdejší město v listinách nazývá Lomnice nad Popelkou hory Tábor nebo i naopak Lomnice hory Tábor nad Popelkou. V době rekatolizace došlo k vypuštění přídavku "hory Tábor", který se přestal používat. První písemná zpráva o Lomnici nad Popelkou je z roku 1308, kdy ji držel Albert z Valdštejna. Před rokem 1397 se Lomnice dostala do držení Košíků z Rožďalovic a z Lomnice, z nichž Jan Košík se připomíná v letech 1397-1422. Protože patřil k odpůrcům krále Václava IV., dobyl Lomnici králův hejtman Hynek Jablonský v r. 1417, ale nakonec byla králem Janu Košíkovi udělena milost. Při dobývání Lomnice se poprve uvádí zdejší tvrz.

Z dalších majitelů se r. 1524 připomíná Aleš ze Šanova a r. 1482 Jan z Černína. V roce 1524 prodal Jan Bílský z Kařišova Lomnici Vilému Štěpanickému z Valdštejna. Tenkrát tvořily lomnické zboží tvrz, dvůr, městečko a deset přilehlých vsí.

Po Vilémově smrti r. 1557 přestavěl jeho syn Václav starou tvrz na zámek. Obraz této renezanční stavby byl zachycen v jednom ze dvou lomnických kancionálů z let 1578 a 1583. Dochoval se také popis zámku v lomnickém urbáři. Podle něho byl zámek kamenný, měl kruhový půdorys, byl chráněn dvojí hradební zdí a příkopem. Před první branou s věží byl padací most, po němž se vcházelo do přízemí zámku. V prvním poschodí zámku, kam vedlo trojí schodiště, byly obytné místnosti, dva sály, kaple a kancelář. Uprostřed malého nádvoří stála kašna, z níž se voda odváděla do zámeckého rybníčku. Kolem zámku byla zahrada. Městečko tvořily převážně dřevěné domy. Od XVI. století se ve městečku rozvíjela plátenická výroba.

Takto vypadal zámek i městečko až do roku 1590, kdy byly postiženy velkým požárem. Po smrti Václava z Valdštejna spravovala statek jeho manželka Eliška z Martinic. Po ní patřil jejím čtyřem dcerám, které ho přenechaly r. 1630 Albrechtovi z Valdštejna. Ale protože smluvenou částku Valdštejn nezaplatil, získala po jeho smrti r. 1634 statek zpět Eliška Žerotínská z Valdštejna.

Poslední přestavbu lomnického zámku prováděl Václav Morzin a dokončil ji v roce 1737. Stavba však nebyla zcela dokončena (podle tehdejších záznamů nebylo přestavěno hořejší patro) a s nevelkými úpravami se zachovala dodnes.

Nejstarší zmínka o Lomnici je v Dalimilově kronice z roku 1232.

 Pamětihodnosti

    * mariánský morový sloup (1713)
    * raně barokní zámek (1737)
    * hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele (1768) se zvonicí z r. 1654
    * pozdně barokní farní kostel sv. Mikuláše z Bari (1781)
    * kašny na náměstí (18. a 19. stol.)
    * radnice ve stylu francouzské novogotiky (1864)
    * roubená lidová architektura v městské památkové rezervaci Karlov
    * takzvaný Hrubý dům, využit pro městské muzeum (národopis, mineralogie, zoologie, historie města) a oblastní galerii

Asi tři kilometry jižně od města se nachází hora Tábor (678 m), na jejímž vrcholu je barokní kostel Proměnění Páně (1704) s křížovou cestou (1898) a turistická chata s rozhlednou, postavená r. 1911 a rekonstruovaná r. 2006.

 Kultura

Ve městě se nachází městské kino a Tylovo divadlo.

 Školství

Školství je ve městě zastoupeno Základní školou TGM, zvláštní školou a Střední školou.

 Sportovní zařízení

Ve městě se nalézá kryté hokejové kluziště, letiště pro ultralehká letadla, skokanské můstky v lyžařském areálu v Popelkách (na blízkém vrchu Babylon byl jeden z prvních lyžařských můstků v Čechách), fotbalový stadion, tenisové kurty a malebné koupaliště s ostrůvkem. Na Táboře byla vybudována lyžařská sjezdovka s vlekem a každoročně jsou upravovány i lyžařské běžecké stopy v délce cca 20km. Novinkou je miniplanetárium. Již několik let se v červenci pořádá maraton horských kol, Krkonošský maraton.

 Hospodářství

Ve 20. století se město profilovalo jako průmyslové centrum: známá byla výroba stanů v podniku Technolen, textilní stroje produkovala firma Elitex, největší věhlas městu však přinesla výroba trvanlivého pečiva ve firmě Antonín Jína (po znárodnění Čokoládovny), která produkovala široký sortiment sušenek a především Lomnické suchary.

Velké hospodářské jednotky se po roce 1989 postupně rozpadají, úplně končí výroba trvanlivého pečiva, značně se redukuje výroba strojírenská. V současnosti je hlavním průmyslovým oborem ve městě výroba textilu: firma Technolen technický textil vyrábí stany, požární hadice, syntetické a nánosované tkaniny (plachtoviny). Strojírenství je zastoupeno firmou TM Elitex. Ve městě dálě působí řada menších firem.

V průběhu změn se hospodářství města přeorientovalo na poskytování služeb. Bohatě rozvinuta je maloobchodní síť, zlepšuje se nabídka pro cestovní ruch. [zdroj?]

 Doprava

První vlak přijel do Lomnice poměrně pozdě: v roce 1906, v době, kdy se již budovaly pouze lokální dráhy. Železniční trať do Lomnice (trať 064 Stará Paka – Mladá Boleslav) je klikatá, sklon od Libuně je až 35 promile, což z dráhy činní nejstrmější adhezní (neozubnicovou) dráhu v Česku. Tomu odpovídá i provoz. Na železnici jezdí pouze jednotlivé vozy řady 810, rychlíková spojení byla zrušena, přestavovací nákladní vlaky jsou výjimkou.

Autobusová doprava spojuje město s okolními obcemi, dálkové linky spojují město s Libercem, Hradcem Králové, Prahou aj.

 Úřady

Město je centrem menší spádové oblasti, městský úřad je pověřeným obecním úřadem pro okolní obce. Město se při územní reformě nestalo sídlem obecního úřadu 3. stupně; tím se pro něj staly Semily.

 Části města

    * Lomnice nad Popelkou
    * Černá
    * Dráčov
    * Chlum
    * Košov
    * Morcinov
    * Nové Dvory
    * Ploužnice
    * Rváčov
    * Skuhrov
    * Tikov
    * Želechy