Krnov je hornoslezské město rozkládající se na území okresu Bruntál v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. Krnov je, podle statistických údajů o počtu obyvatel z roku 2007, 47. největším městem České republiky.

Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné.^[1][2] Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.

V dnešní době je Krnov sídlem výrobce textilní galanterie Pega, nápojů Kofola, varhan Rieger-Kloss a jiných. Na území města se nachází několik pamětihodností a historických objektů, např. Krnovská synagoga, koncertní síň sv. Ducha a další.

Název města

První písemně doložený název Kyrnow pochází z roku 1240 a je odvozen od osobního jména Krn, pomocí přivlastňovací přípony -ov. V překladu tedy název znamenal "Krnův majetek (hrad)".^[3] Německý název Jegerdorf je poprvé zaznamenán v roce 1253.^[1] V roce 1281 se objevil název Jegerndorf, ze kterého se vyvinul dnešní název Jägerndorf. Latinské označení Carnovia, které vzniklo z české předlohy, pochází z roku 1316 jako Karnovia. Na počátku 20. století se také objevuje zkomolenina Krňov.^[4][5][6]

Název města Krnov se také vyskytuje i v jiných jazycích. Polsky: Krnów (od 1945) nebo Karniów (staropolské označení Krnova, dodnes používané); slezsky: Karńůw (Krnov); rusky: Крнов (Krnov), Егерндорф (Jegerndorf) > Ягерндорф (Jagerndorf); ukrajinsky: Крнов (Krnov), Крнів (Krniv), Єґерндорфřecky: Κρνοβ (Krnov), francouzsky: Carnovie, arabsky: كرنوف (Krnūf); hebrejsky: קרנוב (Krnov), יעגערנדארף (Jagarndarf); jidiš: קרנאוו (Krnov), יעגערנדארף (Jegerndorf) (Jegerndorf);

Přírodní poměry

Krajina města

Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 m n. m. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední kopec, s kamenou rozhlednou a barokním kostelem, leží ve výšce 410 m n. m. Cvilínský vrch se rozkládá jichovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 m n. m.) a vrch Vyhlídka (550 m n. m.), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna.

Ve vzdálenosti cca 1000 m od centra leží soutok řek Opavy, která město obtéká z jihozápadní strany, a Opavice, která jej obtéká ze strany severozápadní a tvoří její levostranný přítok. Opavice vytváří v „části“ Chomýž přirodní státní hranici České republiky s Polskem.

Více jak čtvrtinu katastru města tvoří les, další velká část je pokryta městskou zelení. Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra můžeme také nalézt několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde busta Bedřicha Smetany).

Přírodní zajímavosti

Severně od města, v lokalitě Krnov-horní předměstí, přibližně na ploše 4,39 ha, se rozkládá přírodní památka Staré hliniště.^[7] Jedná se o opuštěné hliniště bývalé cihelny, které se stalo útočištěm mnoha chráněných živočišných a rostlinných druhů. Můžeme zde nalézt několik druhů čolků a žab, ptáků (např. skřivan lesní, žluva hajní) a také několik druhů rostlin (např. vemeník dvoulistý). Na místě se nachází centrum ekologické výchovy.

Na území bývalé obce Chářová, dnes jihovýchodní „část“ Krnova, se nachází Chářovský park. Tento rozsáhlý park byl založen v roce 1899 a později byl řazen mezi dendrologicky nejvýznamnější parky na Bruntálsku.^[8] Pokrývá plocha cca 2,2 ha, část plochy zabírají kaskádové jezírka a říčky. Na počátku své existence fungoval park jako sbírka, která byla přístupná jen vybraným návštěvám. Po druhé světové, jako spousta parků tohoto druhu v českém pohraničí, začal postupně chátrat a došlo k odumření mnoha vzácných druhů rostlin a dřevin. V 70. letech došlo k částečné rekonstrukci parku a výsadbě dřevin, další výraznější rekonstrukce proběhla po povodních v letech 1996 a 1997. Flóru parku tvoří několik druhů jehličnanů – smrk ajanský, jinan dvoulaločný, Borovice Jeffreyova, mnoho druhů cypřišků a další. Z listnatých stromů lze můžeme nalézt javor dlanitolistý, vzácnější a stálezelenou bobkovišeň lékařská a cesmínu obecnou, dále pak americký jasan a mnoho dalších.

Obyvatelsto města a jeho členění

Obyvatelstvo

Podle údajů z roku 2006 bylo ve městě k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 25 513 obyvatel, z toho 10 449 mužů nad 15 let, 1 953 chlapců do 15 let, 11 304 žen nad 15 let, 1 807 dívek do 15 let.

V roce 1939 žilo v Krnově 24 174 obyvatel a město vzkvétalo po kulturní i průmyslové stránce. V politickém okrese Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf) resp. od r. 1938 zemském okrese Jägerndorf (Landkreis Jägerndorf) v roce 1939 žilo 61 777 obyvatel. Podle záznamů zásobovací agendy žilo v Krnově po osvobození 6 540 osob české a slovenské národnosti. V květnu roku 1947 žilo v Krnově již 16 335 obyvatel. Co se týče rozvoje obyvatel v okrese Krnov, tak v roce 1946 zde žilo 25 780 obyvatel a při sčítání lidu 22. května 1947 bylo zjištěno v okrese Krnov 34 552 obyvatel a na konci roku již 35 901 obyvatel. Od tohoto roku přibývá v okrese každoročně 1000 obyvatel. V roce 1948 už měl okres Krnov 37 476 obyvatel.^[9]

Členění města

Krnov je obec s rozšířenou působností. Jsou zde evidovány 3 části^[14] obce (od 1. ledna 1979), 218 ulic, 3 514 adres.

Do 31. prosince 1978 se město Krnov členilo na tyto části obce: Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krásné Loučky, Krnov, Mariánské Pole. Všechna tato sídla i nadále existují, přestože již některé nemají status části obce. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

Části obce

• Krásné Loučky
• Pod Bezručovým vrchem
• Pod Cvilínem

Katastrální území

• Krásné Loučky
• Krnov-Horní Předměstí
• Opavské Předměstí

Historie

První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000. Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši. V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé vyhnáni. Místo nich sem přicházeli lidé z různých míst Československa, v padesátých letech se zde usadilo mnoho Řeků, kteří prchali před občanskou válkou. Noví obyvatelé, natož komunistický režim již nevrátili městu bývalou prosperitu.

Průmysl

Převažující textilní průmysl ve městě po pádu komunistického režimu v roce 1989 upadl, zachovala se jediná vyrábějící firma Pega, která se specializuje na výrobu textilní galanterie (stuhy, prýmky, elastické příze). Dále stojí nad propastí strojírenský závod Strojosvit (založený kdysi firmou Baťa), vyrábějící kožedělné stroje a zaměstnávající dříve podstatnou část obyvatel. Krnovské opravny a strojírny opravují železniční vozy. Celorepublikově známou firmou je firma Dakon, která vyrábí stejnojmenné kotle. Mezi velké firmy, které se dají označit slovy prosperující, patří firma Varhany Rieger-Kloss, s více než stoletou tradicí, Krnovské škrobárny, Kofola (dříve Santa nápoje), známá svou výrobou oblíbené Kofoly, Velkopekárna Aspec, vyrábějící tyčinky Club, jenž obdržely značku kvality Czech Made. Mezi menší firmy patří stavební firma Intext, teplárenská firma Dalkia, ad. Změnu struktury průmyslu a zvýšení zaměstnanosti se očekává od firem, které staví v nové průmyslové zóně.

• Dakon – Výrobce teplovodních kotlů
• Rieger-Kloss – Výrobce varhan
• Kofola – Výrobce známého nápoje
• Pekárna Aspec - Velkopekárna

Školství

V roce 1989 bylo ve městě 6 úplných základních škol a 2 školy pouze národní. Se zmenšujícím se počtem dětí ubývají také školy, v roce 2003 jsou zde 4 úplné základní školy. V každé z nich jsou některé třídy s jednou specializací - matematické, sportovní, dyslektické, alergické. Střední školy jsou v Krnově Gymnázium, Střední škola průmyslová, Střední pedagogická a zdravotnická škola, Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, zemědělská škola a technické lyceum. Všechny uvedené školy jsou státní, pokusy o soukromé střední školy (akademické gymnázium, podnikatelská škola) ztroskotaly. Dále jsou v Krnově dvě umělecké školy s obory výtvarnými, tanečními, hudebními a dramatickými. Pro postižené děti je v Krnově Pomocná církevní škola.

Pamětihodnosti

• Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Předním Cvilínském kopci.
• Liechtenštejnská rozhledna na Cvilíně.
• Rozhledna Vyhlídka na Ježníku.
• Kaple Sv. Ducha s koncertní síní.
• Krnovská synagoga.
• Farní kostel Sv. Martina.
• Minoritský klášter.
• Radnice a přilehlá budova spořitelny.
• Vila Flemich.
• Střelecký dům (Dům dětí a mládeže).
• Městské divadlo.
• Památník Leopolda Bauera.
• Chářovský park.
• Gymnázium.
• Synagoga.
• Židovský hřbitov.
• Dům Evropy - Dům česko-německého porozumění.
• zřícenina hradu Šelemburk (Cvilín)

Doprava

Krnov leží na silnici I/57, která spojuje Polsko a Slovensko. Severně od města se na této silnici nachází hraniční přechod Bartultovice, který slouží osobní a nákladní přeshraniční dopravě. Město také protíná silnice I/45, která spojuje Českou republiku s polskými Głubczycemi. Přechod Krnov – Pietrowice, jenž se nachází na této silnici, je situován v severní části města a slouží osobní a nákladní dopravě (do 3,5 t).^[15] Krnov disponuje přímým silničním spojením s Opavou, Bruntálem, Město Albrechticemi a Jeseníkem, Horním Benešovem a výše uvedenými Głubczycemi.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje sedm autobusových linek (801 až 807) společnosti Veolia Transport Morava a. s.^[16] Od roku 2004 je MHD v Krnově začleněna do ostravského dopravního systému ODIS. Veolia Transport také provozuje dálkové autobusové linky, které spojují Krnov s Brnem, Ostravou a Jeseníkem. V letních měsících dále vypravuje tzv. Cyklobusy Jeseníky, v zimních tzv. Skibusy Jeseníky, které turistům, resp. lyžařům, umožňují přímé spojení Jeseníků s Krnovem a dalšími městy. Spojení s obcemi a městy na Osoblažsku (Osoblaha, Město Albrechtice, TřemešnáOsoblažská dopravní společnost, s. r. o.^[17] etc.) zajišťuje

Krnovem prochází železniční trať 310 spojující Opavu s Olomoucí. Provoz na této neelektrifikované trati byl zahájen v roce 1872 Moravskoslezskou ústřední dráhou.^[18][19] Na území města se nachází železniční stanice – Krnov a železniční zastávka – Krnov-Cvilín. Stanice Krnov je „uzlovou stanicí“, ze které je možno se dostat do Opavy, Olomouce a Jeseníku (trať 292). Součástí této stanice bylo, dnes již zrušené, depo kolejových vozidel. Zastávka Krnov-Cvilín se nachází v blízkosti centra, na trati Krnov – Opava. Od roku 1873 až do konce 2. světové války také existovala železniční trať mezi Krnovem a polskými Głubczycemi, po které jsou v Krnově dnes již patrné pouhé zbytky.^[18]

Jižně od centra města se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letiště Krnov, které je vybaveno travnatou přistávací dráhou a sídlí na něm Aeroklub Krnov. Aeroklub poskytuje vyhlídkové lety nad Krnovem a širokém okolí, příznivci parašutismu mohou využívat služeb „paraklubu“, který taktéž sídlí na letišti.

Partnerská města

•  Głubczyce, Opolské vojvodství, Polsko (2001)
•  Mińsk Mazowiecki, Mazovské vojvodství, Polsko (2001)
• Prudnik, Opolské vojvodství, Polsko (2002)
•  Karben, Hesensko, Německo (2002)
•  Saint-Egrève, Rhône-Alpes, Francie (1998)
•  Telšiai, Telšių Apskritis, Litva (2001)
•  Yukon, Oklahoma, USA (1991)
•  Pefki, Attica, Řecko (2002)

Družební města za socialismu

•  Głubczyce, Opolské vojvodství, Polsko
•  Neustadt in Sachsen, okres Sebnice (Kreis Sebnitz), kraj Drážďany (Bezirk Dresden), Německo
•  Dubovka, Volgogradská oblast, Rusko