Havířov (pol. Hawierzów) je statutární město v těšínském Slezsku, v Moravskoslezském kraji. Má cca 84 000 obyvatel a nachází se v ostravské aglomeraci.

Jádro města, které bylo postaveno v 50. letech ve stylu socialistického realismu, bylo v roce 1992 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a nazváno podle tohoto stylu Sorela. Oblast Sorely je velice cenná svým nadčasovým urbanistickým řešením. Havířov byl vystavěn jako satelitní město Ostravy v 2. polovině 20. století - nachází se na spojnici Ostravy a Českého Těšína. Havířov je největší město v ČR, které nebylo okresní ani krajské. Ve městě je průmysl strojní, energetický, potravinářský a gumárenský.

Historie

Nejstarší zprávy o původních obcích na území Havířova se dochovaly z konce 13. a 1. poloviny 14. století. Počátky města souvisejí s výstavbou hornických sídlišť. Administrativně se Havířov stal městem na základě usnesení vlády ČSR z roku 1955 a dne 4. 12. 1955 mu byla udělena městská práva. Jméno města bylo vybráno ve veřejné soutěži z 2350 zaslaných návrhů jako např. Horníkov, Bezručov, Čurdov, Faratín, Všemírov, Čestprácov, Nový Gotwaldov, Šešumblud, atd.Město Havířov leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Na severu hraničí s hornickými středisky Petřvaldem, Orlovou a Karvinou, na západě s obcemi Šenov a Václavovice.

Povrch území města je mírně členitý, v nadmořské výšce kolem 260 metrů a je rozbrázděn několika údolími podél říček a potoků. Jižní částí protéká řeka Lučina. Terénním předělem probíhajícím od západu na východ je železniční trať z Ostravy - Svinova do Českého Těšína. Nejvýznamnější komunikací procházející městem je silnice první třídy č. 11 z Ostravy do Českého Těšína. Podél ní se táhne hlavní sídlištní útvar města - výšková zástavba. Další silnice spojují město s Orlovou a Karvinou.

Město má vcelku mírné klimatické podmínky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8oC a průměrné roční srážky kolem 800 mm. Převládají větry od jihozápadu a západu.Katastrální území města má rozlohu 3 200 ha, souřadnice jádra města jsou 49°N47´, 18°E26´.

Po stránce správní je město děleno na části: Město, Šumbark, Podlesí, Životice, Bludovice, Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Dolní Datyně. V současné době má Havířov 83 000 obyvatel a od roku 1990 je statutárním městem. 

Přírodní zajímavosti

• Řeky: Lučina, Sušánka (následně se vlévá do Lučiny)
• Nejvyšší místo: Bludovický kopec (347 m.n.m.)

Pamětihodnosti a zajímavosti

• Památník životické tragédie - Padlých hrdinů 47a, Životice
• Kotulova dřevěnka - Hálkova 4
• bývalé Kino Radost (dnes Kulturní dům Radost) - Alšova 234
• Empírový zámek s parkem - K Zámečku 2
• Kulturní dům Petra Bezruče - Hlavní tř. 31
• Kulturní dům Leoše Janáčka , Výstavní síň Musaion - Dělnická 14
• Kostel svaté Anny - Hlavní třída
• Kostel svaté Markéty - Farská ul.
• Evangelický kostel - Selská ul.
• Přírodní památka Meandry řeky Lučiny
• Chráněná památková zóna Sorela
• Havířov - město mezi stromy [2]

Kulturní a sportovní akce

• Mezinárodní automobilové závody na okruhu Havířov-Šenov
• Zlatý kahanec
• Havířov v květech
• Havířovské hornické slavnosti
• Festival Inkubátor

Části města

• Bludovice (od roku 1955, bývalé Dolní a Prostřední Bludovice)
• Dolní Datyně (od roku 1974)
• Dolní Suchá (od roku 1960)
• Město (část bývalého Šumbarku)
• Podlesí (bývalé Dolní Bludovice)
• Prostřední Suchá (od roku 1960)
• Šumbark (od roku 1955)
• Životice (od roku 1960)

Bývalé obce (části) města Havířova

• Horní Suchá (1975-1990)

Spádové obce (správní obvod) města Havířova

• Albrechtice
• Horní Bludovice
• Horní Suchá
• Těrlicko