Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město ležící na okraji středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Historie

Původní obec

Původní obec zvaná Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže potoku Bělá a na toto přenesl práva původního.

Nové místo i jméno

Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a majetnictví města se několikrát měnilo.

Změny v 16.století

Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16.století se zde vyrábělo sukno.^[1]. Koncem 16.století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.^[2]. O panství přišel po bitvě na Bílé hoře. Po jeho emigraci Bělou převzali Valdštejnovi.

Od 17.století

V letech 1678 až 1848 město vlastnil rod Valdštejnů. Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně děti. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.^[3].

Pamětihodnosti

Městská památková zóna

Má 11 částí, objektů:

• V nejvyšším bodě města stojí zámek ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno muzem města, většina jeho prostor byla přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple z roku 1629.
• Česká brána, poslední z někdejších čtyř na vchodech do středu města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
• Klášter Řádu sv.Augusta s kostelem sv.Václava. Klášter byl roku 1571 byl opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712
• Děkanský chrám Povýšení sv.Kříže byl postaven v 14.století, po požáru v roce 1635 byl barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881.
• Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613, v 19.století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
• Městský dům čp.85, stojí na náměstí od poloviny 18.století
• Městský dům čp.86, také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou z roku 1797.
• Budova děkanství z roku 1807
• Socha sv.Jana Nepomuckého z počátků 18.století, stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem
• Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města od moru
• Pomník Na stráž byl postaven v roce 1931 v parku, autorem je Josef Mařatka.

Školství

V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.^[4] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.

Zajímavosti

Partnerským městem Bělé je německé město Gross-Bieberau.

Místní části

• Bělá pod Bezdězem
• Bezdědice
• Březinka
• Hlínoviště

Památky

Česká brána   

        Česká brána pochází ze samotných počátků města. Je jednou ze čtyř původních bran, jež sloužily jako vstup do Bělé pod Bezdězem, která byla v této době opevněna. Věž brány má čtvercový půdorys se zdmi z hrubého kamene o síle 2,3 m. Výška je dnes asi 13 m, což je podle historických pramenů pouze část výšky původní. Také střecha byla v rámci ochrany památek obnovena novým krovem a krytinou. Zajímavé je i předbraní, kde jsou patrné zbytky padacího mostu, který sloužil k překonání příkopu, jenž byl součástí opevnění.

      Augustiniánský klášter a chrám sv. Václava     

        Klášter byl založen roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé pro řeholníky řádu sv. Augustina. Chrám sv. Václava je až z roku 1712. Za husitských válek byl klášter vypálen. Roku 1624 daroval Albrecht z Valdštejna řeholníkům Bezděz. Těm se však na Bezdězi příliš nelíbilo a vrátili se zpět do Bělé. Po smrti Albrechta z Valdštejna klášter chátral. K jeho obnovení došlo kolem roku 1650 architektem Binago a dokončení provedl v roce 1659 stavitel Baltazar Casanova.

      Děkanský chrám Povýšení sv. Kříže

      Byl vybudován současně s nově zakládaným městem, ale požár v roce 1635 jej až na sakristii úplně zničil. Sakristie je tedy zachovaná v původním gotickém slohu s krásnou křížovou klenbou. V roce 1650 byla věž i chrámová loď obnoveny, přičemž bylo využito zachovaných gotických zdí pětibokého závěru východní části presbyteria. Věž je obdélníkového základu vybíhající ve čtyřboký jehlan.

      Zámek

       Na nejvyšším místě bělského ostrohu se vypíná zámek. Jeho vzhledu vtiskla svůj ráz různá staletí. Půdorys zámku má tvar nepravidelného pětiúhelníku. Zámek tvoří pět traktů v průčelí se zdvíhá 32,4 m vysoká věž s osmibokou cibulovitou bání. Ve spodní části věže je klenutý průjezd, kterým se vchází do vnitřního nádvoří. Zámek stojí na místě, kde v dobách založení města byla tvrz, o níž však nejsou zachovány bližší zprávy. Ze zápisů je patrné, že tato nebyla sídlem držitelů statků bezdězského, ale byla využívána jen přechodně při cestách nebo za lovu v lesích. Je zde umístěno muzeum, ve kterém je uložena celá řada histrických památek připomínajících vývoj města.

      Radnice  

        První záznam o bělském radničním domě je z roku 1593, kdy obec koupila dřevěný dům na nároží náměstí a České ulice. Tento dům byl v roce 1613 zbořen a na jeho místě byla vystavěna kamenná budova o jednom patře s mohutnou věží, jež měla dřevěný ochoz a cibulovitou, šindelem krytou báň s kovovou makovicí. V roce 1852 bylo radnici přistavěno druhé patro, čímž získala dnešní podobu. Poslední velká oprava provedena v roce 1930, kdy byla ztrouchnivělá vazba nahrazena novou a byl proveden i nový plechový kryt věže. Nad polokruhovým vstupem do budovy s toskánskými sloupy a římsou s městským znakem je latinský nápis jehož překlad zní: "Věže s hradbou a obraz udatného lva zdobí toto město, ale ty, lve Kriste, řiď je, zde sídlo je soudců, vězte to bezbožníci, jejichž srdce nemají v úctě zákonů božích." "Vystavěno nákladem obce v roce, jenž značí soud - IVDICIVM - 1613".
   
Kostel sv. Václava v Bezdědicích 

     První zmínka o kostelu je ze 14. století. Od r. 1712 se o něm hovoří jako o kapli sv. Václava v Malém Bezdězi (dřívější označení Bezdědic). Po požáru v r. 1859 spolu s velkou částí obce byl poškozen i kostel. Požár založil pro neshody s panstvem čeledín ze statku č. 4 Josefa Weinera. Vítr požár rozšířil a velká část vesnice shořela. Za přispění hraběte Valdštejna a také obyvatel okolních obcí byl v letech 1867 - 1870 vystavěn kostel nový v dnešní podobě. Po krupobití v r. 1862, které zničilo úrodu, střechy a okna domů, byla postavena Na koudelce kaplička sv. Kiliána. Ke kapličce se každý rok na svátek sv. Kiliána konala procesí s prosbami o ochranu. Dnes by jste kapli hledali marně, byla zbourána. Obraz sv. Kiliána z této kaple se nyní nachází v kostele sv. Václava Bezdědicích. Ztrátu pro kostel znamenala i doba 1. svět. války, kdy byly nejprve v r. 1916 odvezeny zvony Václav a Anna a v r. 1917 zvon Marie. 
     V současné době se kostel nachází v dost špatném stavu. V loňském roce vzniklo Sdružení Bezdědický kostel, které si vzalo za cíl získat finanční prostředky na záchranu této stavby. Za peníze získané v loňském roce z "Velikonoční sbírky" a z benefičních koncertů se podařilo provést nejnutnější opravy střechy, aby bylo zabráněno zatékání vody do kostela. V letošním roce se připravuje výměna oken ve věži kostela, kterou zajistí Městský úřad v Bělé p. B. Bylo také zadáno vypracování projektu na opravy stropů, krovů a střechy kostela. Pro Sdružení BK zůstává nejdůležitějším úkolem získat finanční prostředky na opravy. Náklady budou činit zhruba 2.000.000,- Kč. Sdružení BK se obrací na všechny, kterým není lhostejný osud této stavby s prosbou o pomoc.