Aš (německy: Asch) je město na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb. Město Aš leží v Ašském výběžku a je obklopeno ze tří stran Německem (Bavorskem a Saskem). Přímo zde i v blízkém okolí je několik hraničních přechodů s Německem. V roce 2008 zde žilo 13 420 obyvatel.

Město je členem a jedním ze 14 zakládajících měst a obcí mikroregionu Přátelé v srdci Evropy.

Historie

Do roku 1000 patřilo ašské území do takzvaného regia Slavorum (z latiny: země Slovanů). Aš byl pravděpodobně založen v 11. nebo 12. století.

13. století

V roce 1270 získává ašský kostel řád německých rytířů. Je to také první zaznamenaná zmínka o Aši. Město samotné, je v historických pramenech zmíněno o něco později, v roce 1281, kdy bylo zastaveno římským králem Rudolfem Habsburským fojtu Jindřichovi z Plavna.

14. století

V roce 1331 byla Aš a město Selb zastaveno králem Janem Lucemburským znovu pánům z Plavna, zbytek Ašska potom pánům z Neuberga. Plavenští si na Mikulově vybudovali vedlejší sídlo. Neubergové chtěli pravděpodobně mezi lety 1335 až 1355 oddělit Aš od Chebska, protože Chebští páni se dožadovali krále Jana Lucemburského privilegií, podle nichž by k tomuto dojít nemohlo. Kolem roku 1400 kupují celé Ašsko od pánů z Plavna Zedtwitzové.

15. století

V roce 1422 dochází k tomu, čeho se Chebští obávali. Císař Zikmund předává celé Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno. Zedtwitzové poté ovládají Ašsko po více jak dalších 500 let.

18. století

V roce 1775 je Ašsko nadobro připojeno k Čechám. To díky tzv. Temperamentním bodům, které vydala Marie Terezie. Tato listina měla původně usnadnit politickou a soudní správu na Ašsku Textilní průmysl v regionu rychle sílí, a koncem 18. století se z Aše stává průmyslové centrum. Roku 1781 byl vydán Toleranční patent, který dal na Ašsku stejná práva katolíkům i evangelistům.

19. století

V roce 1834 byl v Aši vyroben první Jacquardův tkalcovský stroj. V té době žije v Aši už přes 6000 tkalců. O třicet let později, roku 1864 v Aši vzniká první mechanická tkalcovna v Rakousku-Uhersku. V květnu roku 1877 dochází k velké stávce v textilní výrobě. Ta končí střelbou a smrtí jednoho z dělníků. V roce 1880 se Aš se svými třinácti tisíci obyvateli stává desátým největším českým městem. 2. srpna 1872 je Aš právně povýšena na město.

20. století

V roce 1904 byla v Aši založena odborná textilní škola se čtyřletým studiem. Textilní průmysl nadále velmi sílil, a v roce 1924 bylo ve městě již více než 120 tkalcoven, 13 barvíren, 52 obecných pletáren, a 129 pletáren punčoch. Z Aše se stalo velké průmyslové centrum. Bohatství ašských továrníků podporovalo propagandu Konráda Henleina, což vedlo k posilování jeho Sudetoněmecké strany a přebírání moci v okrese. Kvůli síle ašských nacistů bylo Ašsko připojeno k německé říši ještě před Mnichovským diktátem, v noci z 21. na 22. září 1938.

 2. světová válka

3. října 1938 vstupují jednotky wehrmachtu do Aše následovány samotným Hitlerem.3. října 1938 vstoupily do města jednotky wehrmachtu a o několik hodin později je následoval sám Hitler. Začala okupace českého území, předzvěst Druhé světové války. Všichni čeští úředníci a němečtí antifašisté byli nuceni opustit město. Během této doby se situace nejen v Aši, ale v celém Ašsku značně zhoršila. Textilní výroba ztrácela na své síle kvůli úbytku obyvatelstva a německé úřady postupně zastavovaly novou výstavbu ve městě. 20. dubna 1945 vstupují do Aše americké jednotky a osvobozují ji. Válka končí, ale problémy ne.

Vystěhováním německého obyvatelstva z Aše klesl počet obyvatel o více jak polovinu. I když byly některé závody předány do státní správy nebo do rukou nových českých osídlenců, nebylo možné udržet všechny v provozu. Mnoho továren muselo být uzavřeno. Reorganizace textilních továren v Aši pokračovala až do 50. let 20. století, kdy byly zřízeny n. p. Tosta, Ohara Aš (později n. p. Textilana), n. p. Krajka, n. p. Kovo nebo Metaz. V Aši byl později také otevřen závod pro výrobu výpočetní techniky Aritma.

V roce 1960 je požárem zničen evangelický kostel, nejhodnotnější památka města. Během 60. let bylo v Aši zbouráno velké množství starých domů, které byly nahrazeny domy panelovými. Vzniklo tak množství sídlišť, která přinesla přes tisíc nových bytů. V té době také přestal klesat počet obyvatel a v roce 1970 žilo v Aši již 11 620 lidí. Během 70. a 80. let bylo město obohacováno o velké množství nových domů, ale rekonstruovány byly i ty starší. Přibyly také obchody, místa ke sportu nebo nové hlavní nádraží.

Pádem komunistického režimu v roce 1989 také končí textilní éra města Aše. V 90. letech postupně zanikají všechny místní továrny, Tosta, Textilana i Krajka. Před úplným úpadkem zachránilo město otevření hraničního přechodu do Německa. Byl vybudován nový celní komplex, ve kterém sídlily jak české, tak německé celní úřady. Z Aše se postupně stávalo turisticky zajímavé místo.

21. století

Nová výstavba na Hlavní ulici.Vstup do 21. století znamenal pro město novou stavební éru. V centru města přibylo (a stále přibývá) množství nových, moderních polyfunkčních domů. Mezi lety 2004 a 2009 prošlo město pěti etapami rekonstrukce silniční a parkovací infrastruktury. Byl vybudován ašský obchvat. V roce 2003 byla kompletně rekonstruována budova staré radnice, kam byl následně opět přemístěn Městský úřad. V sousedství byl vysvěcen památník vyhořelému evangelickému kostelu, v jehož blízkosti stojí také jediný památník dr. Martina Luthera v České Republice. Byly upraveny parky v okolí historické rozhledny na vrchu Háj, i parky ve městě. Menší obchody jsou nahrazovány obchodními domy. V roce 2008 navíc došlo k opravám velkého počtu panelových domů, které pokračují i roce 2009, a byl vybudován třetí kruhový objezd v centru města, na Goethově náměstí.

Rok 2009

Rok 2009 je ve znamení šesté a sedmé etapy rekonstrukce průtahu města. V květnu začala v ráci Programu Cíl 3 Evropské unie revitalizace vrchu Háj, a jeho přeměna na sofistikované sportovní centrum. V rámci přeshraniční spolupráce s městem Rehau probíhá v Aši rekonstrukce městského muzea a revitalizace Mikulášského vrchu. V letošním roce bude vrácena na své místo na Goethově náměstí socha J. W. Goetha.
Památky

Ve městě se zachovala řada významných památek.

Stavby

Restaurovaný Lutherův památník v sousedství ašské radnice, jediný svého druhu v České republice (2008)Budova radnice byla jako barokní stavba postavena v roce 1733. V roce 1814 však vyhořela, a v roce 1816 byla znovu postavena podle původních plánu. Později bylo přistavěno další patro. Ve 20. století prošla kompletní rekonstrukcí. Bývala zde knihovna. Od roku 2003 se budova stala opět městskou radnicí.

    * Ašské muzeum bylo založeno v roce 1892, a nyní sídlí v budově v Mikulášské ulici, která byla postavena jako zámek Zedtwitzů. Zde je také možné zhlédnout v Evropě ojedinělou sbírku 25 000 párů rukavic. Ašské muzeum také vede celostátní evidenci smírčích křížu, kterých se na Ašsku také několik nachází.

    * Kostel sv. Mikuláše je římskokatolický kostel, který byl dostavěn v roce 1871.

    * Salva Guardia je kamenný reliéf s císařskými symboly, kterým císařství osvobodilo Aš od nutného ubytování vojáků a ničení města. Nyní se nachází v ašském muzeu.

    * Rozhledna na vrchu Háj, byla stavěna v letech 1902-1903. Jejím architektem je W. Kreis. Rozhledna je 36 metrů vysoká.

    * Evangelický kostel Nejsvětější Trojice byl asi nejvýznamnější památkou Aše. Byl stavěn v letech 1747-1749 pro 2,500 lidí. Ašský dobrodinec Gustav Geipel do kostela zakoupil největší varhanní systém v tehdejších západních Čechách. Bohužel, kostel kompletně vyhořel při rekonstrukci v roce 1960. Zbytky byly později strženy. V roce 2003 bylo na místě kde stál založeno pietní místo.

Pomníky a památníky

    Hlavní článek: Památníky v Aši

    * Pomník J.W.Goetha postavený v roce 1932. Jeho autorem je Johannes Watzal. Nachází se na Goethově náměstí.
    * Pomník Dr. Martina Luthera byl postaven v roce 1883. Je to jediný Lutherův památník v Čechách. Jeho autorem je architekt J. Rössner.
    * Památník obětem válek mezi lety 1848 a 1869 se nachází na ašském hřbitově. Má tvar obelisku umístěného na podstavci se jmény obětí. Dříve byl součástí většího památníku, společně s památníkem obětem 1. světové války.
    * Památník obětem 2. světové války se nachází také na ašském hřbitově a také má tvar obelisku.
    * Památník sovětským vojákům, kteří pomáhali osvobozovat ašské pohraničí, se také nachází na ašském hřbitově.
    * Benešův památník se nachází na Okružní ulici, před budovou základní školy.
    * Památník osvobození Aše americkou armádou stojí na hranici Masarykova náměstí a Sadů míru.
    * Geipelův památník. Gustav Geipel byl ašský předválečný měšťan, průmyslník a dobrodinec, který daroval městu velkou spoustu pozemků a peněz na jejich úpravy. Památník byl odhalen na Okružní ulici v roce 1924.
    * Památník Theodora Körnera z roku 1913 se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
    * Památník Friedricha Ludwiga Jahna se nachází v lesoparku pod rozhlednou.
    * Pamětní deska Robertu Schumannovi je umístěna na ašské hudební škole

zaniklé památníky:

    * památník se sochou císaře Josefa II., který stál před školou zbouranou v 60. letech 20. století. Jeho současná situace není známa.
    * deska s reliéfem Friedricha Schillera. Byla umístěna na skále pod ašskou rozhlednou. Deska zůstala, ale již bez reliéfu. Jeho současná situace není známa.
    * památník obětem 1. světové války, který stál v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. Byl součástí většího památníku, spolu s památníkem obětem předchozích válek (ten je umístěn na ašském hřbitově). Poté co byl památník rozebrán, aby na jeho místo byla vztyčena socha rudoarmějce, již nebyl nikdy nikde znovu instalován.
    * dva památníky se sochami rudoarmějců, byli postupně umístěny na stejném místě, v parku mezi Chebskou a Nádražní ulicí. První byl zničen neznámým pachatelem, druhý byl poté stržen po pádu komunismu, a je umístěn v depozitáři ašského muzea.

Název, znak a vlajka

Název města

V historických dokumentech je Aš nazýván také Ascha, Asche, ale první zaznamenané jméno je Aska. Název města vznikl z německého názvu ryby - lipana (die Äsche), který se objevuje ve znaku města. Někdy je jméno mylně odvozováno od německého slova Asche, což znamená popel. V němčině má název podobu Asch. Tento název byl jako oficiální používán až do konce druhé světové války, později paralelně s českou verzí Aš. V Německu se varianty Asch užívá dodnes (např. na dopravních informačních značkách apod.). Po vysídlení Němců z Československa, bylo rozhodnuto, že obce s německým jménem budou přejmenovány. Aš byla jen jedním ze tří obcí na Ašsku, která měla kromě německého názvu i český. I tak se uvažovalo o přejmenování (jako například u města Sokolov, které se česky dříve nazývalo Falknov nad Ohří). Jedním z návrhů byl název Dukla[1], který však nebyl realizován, a nakonec městu zůstal název Aš.
Znak města

Znakem města jsou tři stříbrní lipani pod sebou (horní dva jsou stejně velcí, nejspodnější je menší), kteří jsou umístěni v modrém štítě (ryba ve vodě). Tento znak město Aš používá již více než 250 let, oficiální je však až od 21. října 2004[2]. Základem byli vždy tři lipani pod sebou, ale objevovaly se varianty znaku například s korunou nad štítem.

Vlajka města

Oficiální vlajka města je platná od 8. června 2004[2]. Před tím město nemělo sjednocenou vlajku, a používalo různé varianty. Současná oficiální ašská vlajka se skládá ze třech bílých vlajících klínů s vrcholy v polovině délky modrého listu. V žerďové polovině se nacházejí tři bílí lipani pod sebou (na rozdíl od znaku jsou všichni tři stejně velcí). Poměr šířky k délce listu je 2:3. Jedna z neoficiálních vlajek vlaje na náměstí v partnerském městě Rehau dodnes.

   
   

Školství

V Aši se nacházejí 4 základní školy, gymnázium a střední odborná škola, 5 mateřských škol, zvláštní škola a umělecká škola. V Aši existovala také Střední průmyslová škola textilní (SPŠT). Ašské školy pravidelně pořádají vzdělávací setkání se školami německými.

Školy

1. ZŠ (Kamenná ul., známá jako "Kamenka")- V roce 2008 bylo v této škole registrováno 456[3] žáků v 18 třídách. Tato škola slouží od roku 1890, a stojí přímo v centru města. Škola disponuje vlastní tělocvičnou, školní jídelnou, technickými dílnami, učebnou informatiky nebo školní knihovnou. Škola je známa svým velmi kladným vztahem k moderním informačním technologiím, které jsou protkány celou školou (vlastní vnitřní počítačové sítě, rozdělené mezi I. a II. stupeň školy, počítač s internetem v každé učebně, digitální projektory, dvě samostatné, moderně vybavené učebny informačních technologií či vlastní internetová televize, TV Kamenka). Na této škole je možné získat osvědčení o tzv. počítačové gramotnosti, ECDL.

2. ZŠ (Hlávkova ul.)- V roce 2008 bylo v této škole registrováno 382[3] žáků v 17 třídách. Škola byla postavena v letech 1910-1911. Česky se zde poprvé začalo vyučovat až v roce 1945. V 60. letech využívala 2. ZŠ budovu staré německé školy na Hlavní ulici, která byla později zbourána. Škola disponuje vlastní velkou tělocvičnou, hřištěm, školními zahradami, jídelnou, školní družinou, technickými dílnami nebo také učebnou informatiky.

V roce 2008 se Jiří Honomichl ze 2. základní školy dostal do finálového kola soutěže o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos. Byl tak prvním ašským učitelem, který se dostal do finále této soutěže.

3. ZŠ (Okružní ul., známá jako "Gymnázka")- V roce 2008 navštěvovalo tuto školu 216[3] žáků. Škola byla postavena jako gymnázium císaře Františka Josefa. Škola disponuje třídou vybavenou pro dyslektické, dysgrafické a dysortografické děti. Učitelé též umí jednat s dětmi s logopedickými poruchami řeči. Škola je vybavena vlastní tělocvičnou, školním hřištěm, jídelnou, družinou a učebnou informatiky. Ke škole je připojena mateřská škola. Před budovou školy stojí Benešův památník.

4. ZŠ a praktická škola (Studentská ul.)- V roce 2008 tuto školu navštěvovalo 160[3] žáků. Budova školy v minulosti sloužila jako budova soudu okresu Aš. Škola disponuje školní jídelnou, posilovnou, učebnou informatiky, knihovnou a speciálními učebnami: keramická dílna, šicí dílna, kovodílna, technické dílny. Na rok 2009 je plánována výstavba školního hřiště.

Gymnázium a střední odborná škola v Aši (Hlavní ul.)- Osmileté gymnázium je zaměřeno na výuku cizích jazyků. Nejrozšířenějším učeným jazykem je němčina. Gymnázium patří mezi 15 škol České republiky, kde je možné získat tzv. Sprachdiplom.

   
   

Sport v Aši

V Aši se nachází Tyršův stadion, kterému nikdo neřekne jinak než "Tyršák", fotbalové hřiště, krycí plavecký bazén, skateboardové hřiště, bowlingová dráha, tenisové kurty nebo střelnice. Celá Aš je také protkána počtem cyklotras, které spojují nejen celé Ašsko, ale také se připojují na cyklotrasy německého Bavorska a Saska. V zimě je na vrchu Háj otevřen lyžařský areál, včetně vleku. Největším ašským sportovním klubem je bezesporu TJ Jiskra Aš, která čítá bezmála 800[3] členů. V Aši pracují turistické spolky, například Smrčinský spolek Aš, KČT Aš nebo Sdružení rodáků, přátel a patriotů města Aše.

V roce 2004 získala Lenka Marušková z Aše na olympijských hrách v Athénách stříbrnou medaili ve sportovní střelbě.

Doprava

Silnice

Do Aše vede silnice číslo I/64 z Chebu, která byla připojena na ašský obchvat, dostavěný v roce 2002. Silnice I/64 se napojuje na silnici vedoucí do Německa.
Železnice


Aš s okolními městy spojuje i železnice, jmenovitě trať 148 Cheb - Františkovy Lázně - Hranice v Čechách. Pravidelný spoj z Chebu do Aše jezdí v pracovní dny každým směrem dvanáctkrát, jeden spoj denně pokračuje až do města Hranice. Počet víkendových spojení se pohybuje mezi devíti a deseti. V Aši se nachází stanice Aš (hlavní nádraží), Aš město (známé jako malé, nebo horní nádraží) a zastávka Aš předměstí.

Současné hlavní ašské nádraží bylo postaveno v roce 1969, a mělo být jakýmsi menším modelem chebského nádraží. Předchozí velké nádraží, nazývané bavorské, bylo zbouráno v roce 1968.

Z Aše vedou koleje ještě dále, až do města Hranice. Během druhé světové války byly vystavěny také koleje vedoucí do německého Selbu, ale po skončení války byla tato trasa zrušena a uzavřena. Poslední vlak, který tudy projel, byl osobní vlak, který vyjel dne 11. 9. 1951 z Hazlova, nezastavil na ašském nádraží, prolomil dřevěné zátarasy a přejel státní hranice do tehdejšího Západního Německa. Někteří cestující se o pár dnů vrátili zpět do Československa, ale někteří zůstali v Německu. Česká i německá strana přemýšlela o obnovení trasy Aš-Selb, ale k realizaci nakonec nedošlo. Po vstupu České republiky do Schengenského prostoru byla tato myšlenka znovu nadhozena.

 Kultura a zábava v Aši

V několika posledních letech se kulturní činnost v Aši významně zvýšila. Pivní slavnosti se stali každoroční vítanou zábavou, stejně jako akce Ašského císařství. V Aši "operují" také divadelní kluby Ašlerky a Podividlo ažažAš.

Posledních pět let se také v Aši odehráli rekonstrukce některých důležitých historických událostí. Například vstup amerických vojsk do města v roce 1945 ze severu, a poté boj mezi nimi a nacisty na Goethově náměstí. V roce 2008 poté také proběhla rekonstrukce vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Aše. To všechno včetně historické techniky, kostýmů a kulis. V Aši také v několika posledních letech bylo možné shlédnou úspěšné výstavy automobilových veteránů či historické vojenské techniky, včetně tanků. Některých z těchto výstav se účastnili i automobily z Německa. Podobné události přijíždí do města shlédnout i němečtí turisté.

Ašské muzeum pravidelně pořádá zajímavé výstavy týkající se Ašska. Galerie Jany Tyrolerové Na Háji, zase prezentuje umění ašských tvůrců.

Pro mladé je zde kvalitní hudební klub Klubíčko, který pravidelně připravuje zajímavé koncerty. Známé jsou také ašské hudební skupiny Mac Beth (již neexistuje), 0609 a Afekt.

Místní části

    * Aš
    * Dolní Paseky
    * Doubrava
    * Horní Paseky
    * Kopaniny
    * Mokřiny
    * Nebesa
    * Nový Žďár
    * Vernéřov

 Starostové města

 Za Habsburské monarchie a Rakousko-Uherska

    * Wilhelm Weiß (1850-1861)
    * Nikol Ploß (1857-1861)
    * Johann Bareuther (1861-1867)
    * Nikol Adler (1867-1871)
    * Wilhelm Kässmann (1871-1873)
    * Nikol Ploss (1873-1885)
    * Emil Schindler (1885-1908)
    * H.G. Künzel (1908-1918)

 Za První republiky

    * Wilhelm Hofmann (1919-1920)
    * Christian Geipel (1920-1928)
    * Carl Tins (1928-1934)
    * Johann Jäger (1934-1938)

 Za Třetí říše

    * Gustav Geipel[6] (1938-1945)
    * Richard Dobl[6] (1945)

 Od konce druhé světové války do roku 1989

    * Miroslav Svoboda
    * JUDr. Břetislav Hadač

 Po roce 1989

    * Mgr. Antonín Pospíšil
    * Ing. Libor Syrovátka (?-1998)
    * PaedDr. Antonín Veselý (1998-2000)
    * Mgr. Dalibor Blažek (2000-současnost)

Partnerská města

Aš má následující partnerská města:

    * Německo Rehau, Německo
    * Německo Olešnice (Oelsnitz), Německo
    * Itálie Fiumefreddo di Sicilia, Itálie
    * Německo Plavno (Plauen), Německo (od roku 1962)

 Osobnosti spjaté s Aší

 Německé osobnosti

    * Sebastian Knüpfer - německý skladatel, narozen v Aši
    * Horst Tomayer - německý spisovatel a herec, narozen v Aši

 České osobnosti

    * Petr Sepéši - český zpěvák, který žil v Aši
    * Lenka Marušková - stříbrná medailistka ve sportovní střelbě na olympiádě 2004 v Athénách, která žije v Aši

 Město Aš navštívili

    * Josef I., pozdější císař římský a král český a uherský (s manželkou Amálií Vilemínou) (29. října 1702)
    * Johann Wolfgang von Goethe, německý básník
    * Robert Schumann, německý hudební skladatel
    * Adolf Hitler, nacistický vůdce (1938)
    * Edvard Beneš, pozdější Československý prezident (1915)
    * Klement Gottwald, pozdější Československý prezident
    * Ludvík Svoboda, prezident ČSSR
    * Gustáv Husák, prezident ČSSR (23. srpna 1973)
    * Václav Havel, prezident ČR (2. května 1996)
    * Václav Klaus , prezident ČR (12. dubna 2006)

 Pověsti

Jako snad všechna místa, má i Aš své lidové pověsti. Nejznámější je patrně ta o Nahřbetskočovi, který napadal pocestné na vrchu Háj, u obávaného Kočičího smrku. Pověsti z celého Ašska byli sepsány v knize Ašské pověsti rodákem Wilhelmem Fisherem, kterou vydalo v roce 1999 Ašské muzeum.