Obec Abertamy byla prohlášena v roce 1579 královským horním městem a do užívání jim byl dán znak. První zmíňka o obci Abertamy se datuje kolem roku 1529. V minulosti obce a okolí probíhala těžba stříbra, která postupně upadla. Během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět pokleslo na městečko. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie Curie-Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Ruda se těžila necelé dvě desítky let uranová ruda na šachtách Jeroným a Albert.Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic, které díky své kvalitě a pestrosti vzorů dobývaly celý svět, měla své počátky kolem r. 1850. Základní surovinu tvořily kozí kožky. V posledním desetiletí druhého tisíciletí tradiční a úspěšná rukavičkářská výroba byla utlumena. Pravé kvalitní kozí mléko stálo u kolébky neméně proslulého "Abertamského kozího sýra", jemuž nenapodobitelnou chuť dodávaly bylinky z krušnohorských lesů a pastvin.

Základní informace o městě

Abertamy leží v Krušných horách 25 km severně od Karlových Varů v nadmořské výšce 840 - 1000 m. Byly založeny horníky, kteří hledali stříbro pro mincovnu hraběte Šlika, první zmínka o obci je z roku 1529. Těžba stříbra upadla během Třicetileté války, po ní zůstalo pouze místy dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské i mešní nádobí. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žila končí. Přinášel jim tedy smůlu, naznali jej proto smolinec. Teprve výzkumy Marie Curie - Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce.  Přímo v Abertamech bývala šachta Jeroným a Albrecht, v okolí jich kromě "kutaček" bylo více, i smutně proslulých vězněním nepohodlných lidí v 50. letech.

V polovině 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Známý byl i Abertamský kozí sýr z kozího mléka, dochucovanými různými bylinkami.

Abertamské rukavice byly známé v celém světě svou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po 2. světové válce byly drobné, ale i větší továrny sloučeny do Rukavičkářeských závodů, které měly a mají dodnes ředitelství na Dobříši. Továrna má svou prodejnu rukavic a kožené galanterie.

Přímo v obci je lyžařský vlek a v okolí ideální terény pro běžkaře s možností napojení na Krušnohorskou magistrálu. Pro letní měsíce jsou zde tenisové kurty a možnost pěších výletů k zajímavostem v okolí. Obec má autobusové spojení s Ostrovem, Karlovými Vary, ale i Potůčky, kde je přechod do Německa pro pěší nebo vlakem, na Božím daru je přechod pro automobily a pěší.

Místní obyvatelé, ale i turisté najdou zde dosti slušnou síť obchodů jak potravinářského, tak i průmyslového zboží. Lyžaři si mohou nechat opravit poškozené lyže ve SKI - servisu, majitelé osobních aut je mohou  nechat vylepšit v autoklempírně a v autolakovně.

O původu jmen Abertamy a Hřebečná

Z čeho vznikl název Abertamy (v němčině Abertham, ale též Abertann, Oberdannen, Aberdam, Aberthamb, Abertam, Aberthal či Oberthal), je dodnes nejasné. Často citovaná pověst praví, že jednou kolem budoucích Abertam projížděl jakýsi šlechtic (podel jiného podání šlo o důlního inspektora) a uviděl muže, který stavěl na potoku hráz. Na otázku, co že to vlastně dělá, měl od muže dostat odpověď: "Aber (einen) Damm" (no přece hráz). Odtud byl už jen krůček k názvu. Někdy se původ jména spojuje s nedoloženým názvem Albertshammer (Albertovy Hamry).
Hřebečná (původně Hengstererben), která dnes tvoří součást Abertam, byla založena v roce 1545 díky nálezu dalšího středověkem velmi ceněného kovu, cínu. Romantická pověst říká, že cínovou rudu zde vyhrabal kopytem hřebec (německy Hengst) ve chvíli, kdy jeho pán, schwarzenberský rytíř, vylezl na strom, aby našel cestu z lesa. Skutečnost je však prozaičtější. Název je odvozen od jména známé těžařské rodiny Hengstů z Krupky u Teplic, která se aktivně zabývala těžbou cínu a historicky je doložena už k roku 1443. Slovo erben znamená v němčině dědit a odkazuje zřejmě na dědičná práva zakladatelů obce.