Místo, kde stával tento malý hrad se nalézá na skalisku nad Netolickým potokem za vesnicí Poděřiště, odkud je k němu nejlepší přístup. Samotné hradiště je porostlé mladým lesním porostem a není zde patrný žádný přímý pozůstatek hradního zdiva. Jedinou památkou je částečně zachovalý příkop mezi skalami.

Dějiny Poděhus jsou velice krátké. Poprvé se s nimi setkáváme roku 1262, kdy je držely Rožmberkové. Přes další vlastníky jej kolem roku 1387 získaly opět „páni z Růže“. Tehdy se připomíná Vilém z Újezda a Poděhus jako purkrabí. Hrad byl zničen zřejmě v roce 1421 po dobytí husity. O šedesát let nato je při prodeji Kořenským z Terešova Vokem z Rožmberka veden jako pustý.

Ves Poděhúsy původně náležela Rožmberkům. Poprvé se připomíná v závěti Voka z Rožmberka z r. 1262, který ji odkázal své manželce Hedvice ze Schaumburgu k doživotnímu užívání. Když v r. 1315 zemřela, připadly Poděhúsy jejímu synu Jindřichovi. V l. 1387 – 1407 měl statek v zástavě Vilém z Újezda, který zde byl purkrabím. R. 1421 Jan Žižka hrad dobyl a vypálil. K jeho obnově již nedošlo. V r. 1481 Vok z Rožmberka prodal Petru Kořenskému z Terešova dvůr Poděhúsy s opuštěným hradištěm, který je připojil k vlhlavskému statku. R. 1548 prodali bratři Jiřík a Kryštof jménem ostatních sourozenců Kořenských z Terešova „zámek pustý“ Poděhúsy s příslušenstvím Janu Malovci z Malovic a na Dřítni. To je poslední přímá zmínka o hradu. Hrad Poděhúsy stával na ostrohu nad bývalým mlýnem ve vsi Podeřišti na místě zvaném lidově Hrádek. Zachovaly se jen zbytky základového zdiva.