Nepatrné zbytky menšího hradu na ostrohu, vyčnívájící nad hladinou Jirkovské přehradní nádrže.

Na místě kde stál hrad se dochovali vyditelné valy obepínající zbytky kamení z hradu. Z rozvalin se dá rozpoznat kde stála hlavní část hradu.
Přístup je celkem složitý, jelikož pod ostrohem je přehrada s ochraným pásmem. Doporučuji přístup z vesnice Orasín. Od návsi z kopce dolu a na první križovatce doleva na lesní cestu pokrytou hrubým asfeltem. Po 1,5 km se dostanete k soutoku dvou potoků, už vám zbývá jenom vystoupat na kopec na pravo od vás. Zbytky se nachází na kraji vrcholu a je vidět na celou přehradu.

Z hradu jsou dnes v podstatě hromady kamení, vidět jsou hradní příkopy. Na hradě i v okolí zbyly jámy po kutání německých hledačů pokladů, kteří patrně rozebrali i zbytky zdiva. Okolí je nádherné, výhled na Jirkovskou přehradu a kus severočeského kraje. V okolí jsou porosty starých buků.

Hrad byl založen ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Z větší části byl dřevěný. Do dnešní doby se zachovaly pouze hromady kamenů, vodní příkop a propadlá podzemní chodba. Po roce 1989 byl hrad poničen německými hledači pokladů (jámy, pobořené zbytky zdí apod.).Dnes hrad pomalu splývá s okolní zajímavou přírodou, jakou by mnohý u Chomutova nečekal. Místo samotné je porostlé staletými buky a je z něj nádherný výhled na Jirkovskou přehradu a část severočeského kraje.

Hrad byl založen asi v polovině 14. století zřejmě Jetřichem z Alamsdorfu. V písemných pramenech se poprvé připomíná k r. 1363. V roce 1381 držel hrad Fricolt z Alamsdorfu. Ten prodal nedalekou ves Březenec Řádu německých rytířů. Hrad poté připadl k Chomutovu a zanedlouho byl opuštěn.

Hrad využil příhodného skalního útvaru na konci ostrožny. Jeho vnitřní areál za příkopem se dělil do dvou částí, mezi nimiž se v prohlubni nacházela studna. Na přední části stál dvouprostorový palác. Na povrchu zadní části nejsou dnes jasně patrné pozůstatky zástavby, pouze jedna drobná proláklina je uzavřena baštovitou zídkou se střílnou neurčitého stáří. Původně nevelký hrad společně s horší obranyschopností přiměly majitele k myšlence rozšíření. Z velkých plánů se podařilo uskutečnit pouze vyhloubení nového mohutného čelního příkopu, který až na ponechaný můstek s přístupovou cestou přepažil celou ostrožnu. Kámen vylámaný z příkopu byl vyházen po jeho obou stranách se záměrem použít jej jako stavební materiál. K tomu však již nedošlo, hromady balvanů a útržků skal zde nalezneme dodnes.
Prvá fáze zástavby náleží nejspíše mezi hrady s palácem jako hlavním obranným i obytným objektem. Tato dispozice byla použita i na nedalekém Novém Žeberku, kde se rovněž nachází výrazné, leč nedokončené opevnění. Příčinu, z jaké byly oba tyto sousední hrady poměrně záhy po zahájení přestavby opuštěny, neznáme.

Hrad Najštejn stával na ostrohu mezi obcemi Březencem a Květnovem, mezi dvěma potoky na příkré zalesněné skále nad novou jirkovskou údolní nádrží.

Je velmi pravděpodobné, že hrad postavil Jetřich z Alamsdorfu, zmiňovaný v r. 1323. Poprvé je však doložen v r. 1363. Po Jetřichovi zdědili hrad se statkem pozůstávajícím ze vsí Březenec a Čáslav (dnes Střáž) jeho synové a pak další potomci, z nichž se jako poslední uvádí Fricolt, který v r. 1381 prodal Březenec řádu německých rytířů v Chomutově a zřejmě byl ještě ve 14. století opuštěn.
V 70. letech 19. století byly zde ještě patrné základy věže, zbytky zdí, části valů a příkopy. Dnes se zachovaly jen zcela nepatrné zbytky základů a valů.