Malé zbytky hradu Malkova, v současnosti bohužel značně zarostlé vegetací, se nacházejí na ostrožnovitém výběžku severozápadně nad dvorem Podčejky mezi obcemi Strenice a Krnsko, asi 5 km jihozápadním směrem od hradu v Mladé Boleslavi.

Hrad Malkov se poprvé v písemných pramenech objevuje jako sídlo bratrů Arnošta a Jindřicha z Malkova k roku 1354, v letech 1360-1364 se uvádí Diviš z Malkova. To jsou však jediné zprávy týkající se doby jeho existence, neboť poté jakékoli přímé zmínky o hradu či jeho majitelích mizí a roku 1548 je již hrad uváděn jako pustý, což potvrzují i další zprávy z let 1574 a 1579. V té době byly již zbytky zaniklého hradu bez využití a připojeny k sousedním Velkým Horkám, kde sídlili členové rodu Klusáků z Kostelce. Proto lze pouze předpokládat, že zanikl někdy v průběhu 15. století, snad v době husitských válek.

Jako staveniště hradu byla zvolena zadní část vrcholového úseku ostrožny, která dále klesá k jihovýchodu do údolí Strenického potoka. Areál byl tedy na jihu a východě dostatečně zabezpečen již přírodní ochranou v podobě prudkých svahů, zatímco na ostatních stranách bylo nutné přístup zabezpečit lépe. Od pokračování ostrožny na severozápadě byl proto hrad oddělen hlubokým šíjovým příkopem, který dále obtáčel i obě boční strany a dodnes se spolu s venkovním valem, jehož korunu zřejmě zabezpečovala již jen palisáda, dobře dochoval také na jihozápadě.

Přes šíjový příkop byl do hradu veden přístup po padacím mostě do vstupní hranolové věže či budovy, po níž se dodnes dochovaly terénní náznaky. Přes nádvoří proti této věži stával zřejmě dvoukřídlý obytný palác, zabírající celou jihovýchodní část jádra, připojený hradbou. Za palácem dále na jihu stávala ještě další budova, chránící jádro proti prostoru klesající ostrožny. Tuto budovu spojovaly s branskou věží dvě parkánové hradby, zesilující ochranu západního a východního boku jádra s tím, že v prostoru východního parkánu, jak dokládají terénní relikty, byla zřejmě v mladší stavební etapě vložena dvouprostorová budova, částečně vysunutá před linii hradby. V její blízkosti jsou v severním úseku šíjového příkopu dodnes patrné části kamenné konstrukce, snad zbytky cisterny či studny.

Vzhledem k tomu, že hrad postrádal běžné a pro provoz nezbytné hospodářské předhradí či zázemí, předkládá odbornou literatura existenci dnes již úplně zaniklého poplužního dvora, který snad stával na severu za šíjovým příkopem. Tuto a další současné teorie by však mohl rozřešit jen případný archeologický výzkum. Celý prostor hradního areálu navíc v současnosti značně znepřehledňuje hustá náletová vegetace, a tak nelze než doporučit také velmi zajímavý a z hlediska interpretace současných zbytků hradu nepostradatelný článek a plán lokality od Augusta Sedláčka, zveřejněný v X. díle jeho známých Hradů.