Nedaleko Staňkova nede dvěma rybníky je možné nalézt skromné zbytky hradu Lacemboka. Dochovala se toliko cisterna, příkopy a valy.

Zbytky hrádku Lacembok se nachází asi 3 km od obce Staňkov (Plzeňský kraj, býv. okres Domažlice.) Z vlakového nádraží k němu vede turisticky značená cesta. Závěrečná etapa je náročnější a nevhodná pro starší lidi nebo malé děti. Na hrádku je umístěna informační tabule, součást naučné stezky Po stopách Jiráskovy lucerny (zčátek v Osvračíně, konec ve Staňkově - trať Plzeň-Domažlice). Cesta vede kolem chovných rybníků VýšekI a VýšekII. Nedaleko hrádku se nachází dnes již téměř nepatrné zbytky obranného "řopíku".

Novodobé archeologické nálezy kladou vznik zdejšího opevněného sídla do druhé poloviny 13. století. Známý český historik A. Sedláček považoval za zakladatele hradu pány z blízkého Staňkova. Do jejich rodu patřil mocný Vitla (Wittelinus) ze Staňkova, který se stal županem (královský úředník spravující určité území - župu) a s jehož jménem se můžeme setkatna panovnických listinách Vácslava I. a Přemysla Otakara II.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století a jeho zakladateli mohli být pánové z blízkého Satňkova.

Skládalo se nejspíše jen z dřevěných staveb obehnaných palisádou s příkopem a zcela zaniklo při výstavbě kamenného hradu, jenž byl pojmenován módně německy Lanzenbach - v českém prostředí se však z tohoto názvu vyvinulo jméno Lacembok. V historických zápisech se ale v následujícm období vyskytoval nejčastěji pod označením Hrádek nebo podle blízké obce Krchleby.
Zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb nebo jeho otec pocházející z rodu lukavických vladyků. Vojslův syn Bohuchval se od roku 1373 nazýval Bohuchavlem z Hrádku a stal se zakladatelem rodu Bohuchvalů z Hrádku, který existova ještě dlouho po zpustošení toho hradu. Za Bohuchvala a jeho synů dosáhl rod největšího bohatství a moci. A právě v této době se v okolí Krchleb rýžovalo zlato. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.
Hrad se skládal z mohutné několikapatrové věžovitéí stavby umístěné na nejvyšším centrálním pahorku, obvodové hradby a obdélného objektu skýtajícího větší pohodlí. Součástí hradu byl i níže položený parkán - prostor s hospodářskými budovami. Na severu byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním, na jižní straně přiléhalo obdélné podhradí, na jehož místě byly v období první republiky vybudovány dva vojenské kryty, které Němci během druhé světové války zničili. Dva rybníky pod hradem, jistě existující v 16. století, byly obnoveny v 50. letech 20. století.

Hrad stával blízko úpatí lesnatého kopce Holubí hlava, na jehož vrcholku byly nalezeny zbytky pravěkého hradiště. Dnes se z něho zachovaly jen nepatrné zříceniny. Jeho předhradí bylo od vlastního hradu odděleno širokým a hlubokým příkopem, takže do objektu byl přístup padacím mostem přes užší příkop z jakéhosi ostrohu, ve který jižní čtyřhranné předhradí vybíhalo. Hrad byl dobře opevněn i na ostatních stranách. Jeho opevnění zesilovaly dva rybníky, Hořejší a Dolní, které obklopovaly celý výběžek. Protože hrad stál na skále, neměl vlastní studnu, ale pouze hlubokou nádrž na dešťovou vodu. Vedle ní je ještě dnes ve skále vylámaná chodba, směřující ke dnu nádrže. Tato chodba dala zřejmě vznik tradici, že z Hrádku Lacemboku vedou podzemní chodby na hlohovskou tvrz, vzdálenou necelé 4 kilometry.

Hrad vznikl přibližně koncem 13. či počátkem 14. století, ale jeho zakladatele neznáme. V r. 1373 se poprvé nazývá Hrádek a toto jméno se objevuje ještě po celé 15. století. Ve 14. století drželi hrad příbuzní pánů Staňkovských ze Staňkova, vladykové Bohuchvalové z Hrádku, z nichž jako první je doložen v první polovině 14. století Bohuchval se svou manželkou Mabkou. Jeho vnuku Bohuchvalu z Hrádku, uváděnému od r. 1373 a zvanému též z Krchleb (v r. 1379), patřily kromě Hrádku i vsi Poděvousy, Krchleby, Čermná, Puclice, Křenovy a část Horní Kamenice, kolem r. 1380 panství ještě rozšířil koupí Bukové; naposledy se připomíná v r. 1382. Jeho syn Jan Bohuchval držel v l. 1404 - 1417 navíc i Bezděkov s tvrzí, takže není jisté, zda ještě bydlel na Hrádku. Hrad zdědil jeden z jeho dvou synů, Bohuchval, který se však připomíná až v r. 1449 při sporech České koruny se Saskem o zástavy. Bohuchvalův syn Jan z Hrádku, který žil na přelomu 15. a 16. století, držel hrádecké panství s připojenou Horní Kamenící a navíc ještě statek Lštění, na jehož tvrzi sídlil, protože Hrádek byl již dávno pustý. Po Janově smrti (kolem r. 1519) se již o hrádeckém panství nemluví, protože střediskem panství se stala Horní Kamenice. Při dělení Janova majetku v r. 1521 tvořil jeden díl statek Lštění, druhý hornokamenická tvrz s příslušenstvím, mezi něž patřil mimo jiné i rybník „pod Hrádkem Lacnbokem” a pustá ves Krchleby. Je zajímavé, že rozlišující přídavek Lacembok v názvu Hrádku se v písemných pramenech objevuje až v tomto roce, kdy již hrad ani nemusel být obydlen; tento přídavek vznikl z německého jména Lanzenbach, přeneseného k nám z Porýní. Zřícenina hradu Lacemboku náležela tedy k hornokamenickému statku, který patřil od r. 1531 až do druhé poloviny 17. století Šlovickým ze Šlovic a v r. 1677 byl připojen k Horšovskému Týnu. V r. 1675 se zřícenina hradu připomíná v písemných pramenech naposledy.

Stará, prastará pověst praví, že z hradní studny, dnes snad nejzachovalejší části hradu, vedla tajná chodba do hlohovského kostela. Stále nezodpovězená otázka "proč?" nedá ani vsoučasné počítačové době spát malým průzkumníkům, kteří s kladívky svých tatínků proklepávají stěny studny. Třeba do ní páni z Lacemboku opravdu stihli před husitskými vojsky ukrýt poklad nedozírné hodnoty... :-)