Historie objektu

Ves Kostomlaty pod Milešovkou se poprvé připomíná r. 1333 jako příslušenství oseckého panství. Již tehdy zde stával hrad, který si někdy před tímto datem postavili páni z Oseka. R. 1335 koupil hrad s nevelkým panstvím (náležely k němu vsi Kostomlaty pod Milešovkou, Ryzně nad Bílinou, Metlice, Hlince a Velvěty) moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. R. 1370 Kostomlaty náležely Habartovi staršímu ze Žerotína, od jehož nástupců je r. 1388 koupil Jindřich Škopek z Dubé. Na počátku husitských válek držel hrad a panství Albrecht Škopek z Dubé, komtur řádu německých rytířů v české provincii; zcela logicky tak v následujícím střetu Škopkové stáli na katolické straně. R. 1434, v době bitvy u Lipan, obléhal kostomlatský hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dobývání zřejmě úspěšné nebylo; za neznámých okolností se však Jakoubek Kostomlat přece jen zmocnil, protože r. 1435 se uvádí jako jejich držitel. V následujících sporech s pány z Dubé Kostomlaty udržel, čímž se vlastně zasloužil o to, že se pak jedna linie jeho potomstva nazývala Kostomlatští z Vřesovic. V 16. století, se změnou filosofie a nástupem renesančního způsobu života ztrácel kostomlatský hrad čím dál víc na významu a postupně zpustl. Po r. 1562 k němu patřilo již jen městečko Kostomlaty a r. 1606 už byl neobydlený. Kostomlatští z Vřesovic vlastnili panství až do začátku třicetileté války: r. 1623 byli bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic za účast na stavovském povstání v letech 1618 – 1620 postiženi konfiskací jedné třetiny majetku a prodáno přitom bylo celé panství, které r. 1624 koupil Humprecht starší Černín z Chudenic. Pustý hrad Kostomlaty byl podle svědectví Bohuslava Balbína koncem 18. století opět obýván; r. 1841 byl v jeho předhradí zřízen hostinec.

       Hrad Kostomlaty stával na výrazném kopci nad stejnojmennou obcí při samém západním okraji Českého středohoří. Přístupová cesta k němu stoupá od východu, po severním úbočí. Nejprve míjí výrazně výše položené jádro, aby vzápětí kulisovou bránou vústila do parkánu, jehož fortifikace obíhá celé lichoběžníkové předhradí a na jihu přechází v příkop. Do předhradí se vstupovalo nevelkou, dovnitř otevřenou branskou věží, kterou z levé strany zajišťovala do obvodové hradby vetknutá válcová věž. Poměrně subtilní věž měla čtverhrannou vnitřní šachtu a na konzolách vysazené podsebití. Zástavbu předhradí dosud prakticky neznáme, protože v 19. století byla původní dispozice narušena stavbou rozměrné budovy hostince při západní hradbě. Nepravidelný vlastní hrad na jihovýchodě obíhal po celém obvodu parkán, jehož odolnost byla ve druhé polovině 15. století na jihu a jihozápadě posílena dvěma čtverhrannými, dovnitř otevřenými baštami. V jihozápadním nároží obvodové hradby jádra se tyčí okrouhlá věž, zakončená užší nástavbou a okolo ní obíhajícím ochozem (typologicky se jedná o tzv. máselnici). Obytnou a rezidenční složku představovaly dva rovnoběžné paláce; palác při věži byl v první polovině 15. století rozšířen a zvýšen.