Džbán (někdy též Čbán nebo Držemberk) je zřícenina hradu v oblasti přírodního parku Džbán na ostrohu mezi železniční tratí 126 (Most – Rakovník) a vlečkou z dolu Perun, mezi vesnicemi Kounov, Mutějovice, Lhota pod Džbánem a Domoušice, nedaleko východně od železniční stanice Mutějovice a severně od dolu Perun, v okrese Rakovník. Spadá do území obce Mutějovice, prostorem hradu prochází hranice katastrálních území Mutějovice (parc. č. 549 a 531/1) a Lhota pod Džbánem (parc. č. 78/1). Z okolních vesnic vedou do blízkosti zříceniny turistické značené cesty, zřícenina je volně přístupná.

Vrchol s názvem Džbán (535 m n. m.) se nachází na tomtéž opukovém hřbetu asi 3 km jihovýchodně od zříceniny, v katastrálním území obce Třeboc.

Historie a popis hradu

Na ploché ostrožně v místech pozdějšího hradu bývalo halštatské pravěké hradiště.^[1] Později zde zřejmě bylo slovanské hradiště na pomezí území přemyslovských Čechů a zřejmě Lučanů.^[2]

Ačkoliv hrad byl velký a výrazný, nedochovaly se o hradu ani jeho staviteli písemné zmínky.^[1] Původ hradu kladou různé hypotézy buď do doby Václava I., který jej mohl postavit jako lovecký letohrádek před postavením Křivoklátu,^[1] nebo na přelom 13. a 14. století. Byl nejsevernějším hradem přemyslovského hvozdu.^[1] Pravděpodobně byl opuštěn již koncem 13. století,^[1] v roce 1516 již byl hrad pustý. Archeologické výzkumy nasvědčují hypotézám, že hrad mohl být opuštěn po požáru (byla nalezena vrstva popela) nebo kvůli narušení geologického podloží výstavbou hlubokých hradních příkopů.^[1]

Hrad byl v provedení francouzského kastelu kombinovaného s hradem s plášťovou zdí (obvodovou zástavbou). Ze severní, západní a jižní strany hrad obklopují svahy. Čelo hradu se třemi okrouhlými věžemi bylo na východní straně, z jihovýchodu k hradu přichází tzv. hraběcí cesta. Hrad byl chráněn ze všech stran hlubokým okružním příkopem a valem. Hrad měl mnohoúhelníkový půdorys blízký trojúhelníku, původně pravděpodobně obklopený přiléhajícími budovami. Na západní straně byla pravděpodobně čtyřboká věž.

Zbytky všech tří okrouhlých věží se dochovaly až do 19. století.^[1] Na přelomu 19. a 20. století byl hradní areál poškozen těžbou opuky.^[1] Dnes je prostor zříceniny porostlý uměle vysazeným vysokým lesem.^[1] Dochovaly se zbytky některých zdí a jedné z okrouhlých věží a část hradního příkopu s valem.^[1]

Historie objektu:

O hradu Džbánu není písemných zpráv. Důvodem bezpochyby je, že hrad založený králem na hranici přemyslovského loveckého hvozdu existoval velmi krátce: archeologický průzkum ukazuje na jeho vznik v posledních dvou desetiletích 13. století a zánik ještě před jeho koncem. Důvodem k opuštění nově zbudovaného hradu byly zřejmě vážné poruchy opukového podloží, způsobené vylámáním širokého okružního příkopu. V 19. století byly zbytky hradu vážně poškozeny lomem.

Exteriér, stavební vývoj:

Hrad Džbán, založený na konci široké ostrožny nad soutěskou Vrata u Mutějovic, měl téměř trojúhelníkový půdorys. Rozsáhlý jednodílný areál byl obehnán velmi širokým příkopem a s výjimkou přístupové jihovýchodní strany i valem. Zde bylo čelo hradu nad příkopem opevněno třemi okrouhlými flankovacími věžemi, z nichž největší stála v jižním nároží. Naopak nejmenší z věží v nároží severovýchodním byla vybavena skarpem. Věže nebyly nijak výrazně vysunuty před kurtinu, takže jejich flankovací schopnost byla jen omezená; to svědčí o jistém nepochopení modelu francouzského kastelu, který zůstal v českém prostředí řídkým zjevem (nejlepšími ukázkami tohoto hradního typu v České republice jsou Týřov a Konopiště). K hradbám na ostatních stranách přiléhaly palácové budovy s velkým množstvím prostor. Tím se Džbán stává velmi ojedinělou kombinací francouzského kastelu a českého středověkého hradu s obvodovou zástavbou.

Současný stav:

Mimo mohutného okružního příkopu se z hradu Džbánu do dnešní doby dochovaly zbytky zdiva hradeb a paláců. Čelní hradba byla bohužel s výjimkou severovýchodní nárožní věže odtěžena a lom tak částečně zasáhl až do prostoru někdejšího nádvoří.