Raně gotický hrad byl založen před polovinou 13. století. Potomci zakladatele hradu se pak nazývali páni ze Šternberka. Rod se později rozděloval a z jedné rodové větve pochází i současný majitel hradu, pan Zdeněk Sternberg. Roku 1467 dobyli Český Šternberk vojáci krále Jiřího z Poděbrad. Později byl rozbořený hrad pánům ze Šternberka vrácen a ti ho při náročné obnově rozšířili a zabezpečili mohutným opevněním. Poslední velké úpravy probíhaly v druhé polovině 17. století a dále po roce 1712. V průběhu těchto přestaveb téměř zmizela původní členitá silueta hradu.

Při prohlídce se prochází barokními interiéry s dobovým zařízením značné umělecké hodnoty, doplněným mladším nábytkem z 19. století. V několika sálech je krásná barokní štuková výzdoba (např. v Rytířském sále na dolním snímku). Jiné místnosti jsou věnovány významným představitelům rodu Šternberků. Ze sbírek vyniká početná sbírka grafických listů ze 17. století, vystaveny jsou i historické zbraně a lovecké trofeje.

Historie

Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova. Název hradu je odvozen od erbu rodu Divišoviců - zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern:hvězda, Berg:hora).

V 15. století změnil hrad poprvé majitele, novým majitelem se stala větev Holických ze Šternberka. Roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Vinu nesl poručík Petra Holického, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který byl členem Zelenohorské jednoty a účastnil se odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Šternberkům byl hrad i s panstvím vrácen králem Vladislavem II. roku 1479.

Roku 1712 umřel Jan Václav a po meči tak vymírá větev Holických ze Šternberka a hrad se dědictvím i prodejem dostal do ruk jiných majitelů než byli Šternberkové, v roce 1841 však byl hrad koupen Zdeňkem ze Šternberka a jeho rod ho vlastnil až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Zdeňku Sternbergovi.

Prostory hradu jsou až na soukromé místnosti rodiny majitele veřejně přístupné po celou sezónu.

Architektonický vývoj

Během celé doby byl hrad několikrát přestavován a dostavován, tak jako většina českých hradů. Jeho raně gotická podoba je dnes vidět v jádru stavby. Ve 14. století byl zdokonalen obranný systém hradu stavbou obranné věže na severu hradu, která byla s hradem spojena hradbou. Během 15. a 16. století byl hrad královským vojskem poškozen a prošel několika opravami. Opět byl zlepšen obranný systém a z důvodu malé obranyschopnosti z jižní strany byla postavena jižní předsunutá (a dodnes velmi dobře zachovaná) bašta, takzvaná hladomorna. Na hradě pracoval v 17. století také italský štukatér Carlo Brentano. Poslední zásadní úpravou prošel hrad roku 1751 kdy byl dostaven dolní zámek hradu při ohradní zdi.

Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými prostorami. Navštěvník prochází rozlehlým, skvostně vybaveným rytířským sálem s mnohými cennými artefakty, vzácně vyzdobenou kaplí sv. Šebestiána, žlutým salónem s raně barokní štukaturou zařízeným ve slohu Ludvíka XVI. a vstupuje do dámské komnaty. Útulnou knihovnou s několika tisíci svazky a vynikajícím obrazem, který je připisován Petru Brandlovi, vstupuje do rozlehlé jídelny, zdobené tabulovým stříbrem, jejíž stěny pokrývá galerie rozměrných portrétů představujících významné příslušníky sternberského rodu. Následuje orientální předsíň a snídaňový pokoj se sbírkou třpytivých stříbrných figurek, zařízený květinově intarzovaným nábytkem. Pracovna Jiřího Sternberga nabízí zájemcům o genealogii obrazový rodokmen v šesti generacích s 63 portréty předků v dobových kostýmech a uniformách. V dalších čtyřech komnatách se návštěvník postupně ocitá ve slohovém prostředí rokoka, biedermeieru, empíru a baroka a obklopuje ho množství stylových uměleckých děl. Zájemce o myslivost upoutá lovecký salon, jehož stěny zdobí trofeje různých druhů zvěře a vstupní schodiště pak uzavírá okruh patnácti expozičních místností. Zde jsou tři rozměrné obrazy, vytvořené Filipem Sternbergem, které znázorňují bitevní výjevy z 18., 19. a 20. století.

Zcela ojedinělá je šternberská sbírka dobových grafických listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. Tato kolekce mědirytin, shromážděná počátkem 20. století Jiřím Sternbergem, čítá 545 kusů a je hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších sbírek této tématiky.

Expoziční místnosti jsou doplněny zajímavou sbírkou historických zbraní, soubory vzácného porcelánu a různými ukázkami drobného uměleckého řemesla uplynulých staletí.