Historie objektu

První zmínka o Andělské Hoře se datuje až do r. 1402, kdy se po ní píše Hrabišic Boreš z Rýzmburka. Zdá se však, že o mnoho starší hrad být nemusel a že páni z Rýzmburka mohli být jeho zakladateli. Od r. 1406 náležela Andělská Hora Oldřichu Zajícovi z Házmburka, po jehož smrti r. 1414 připadla jako odúmrť králi. R. 1430 hrad ovládl známý husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který odtud podnikal výpady do okolí, ba i do Bavor. Před r. 1437 Jakoubek hrad královské komoře vrátil a tak onoho léta mohl král Zikmund zapsat Loketsko i s Andělskou Horou svému kancléři Kašparu Šlikovi. Kašpar Šlik nechal poté hrad, který byl velmi sešlý, s finančním přispěním samotného císaře opravit. R. 1461 přiměl král Jiří z Poděbrad Šliky, aby mu strategicky důležitou Andělskou Horu postoupili; hrad pak udělil v doživotní zástavu Zbyňku Zajícovi z Házmburka. R. 1466 se Andělské Hory zmocnil Jindřich II. z Plavna, který patřil k předním členům jednoty zelenohorské, nepřátelské králi Jiřímu. Proto v rámci kampaně proti tomuto odpůrci koruny dobylo r. 1469 Andělskou Horu královské vojsko. K narovnání došlo za vlády Vladislava Jagellonského, když r. 1482 sjezd v Mostě mj. přiřkl Jindřichovi III. z Plavna do dědičného držení spolu s jinými statky i Andělskou Horu. Jindřich III. pak pod hradem, který nechal přestavět, založil stejnojmenné městečko. Zemřel r. 1519; panství zdědil jeho syn Jindřich IV. z Plavna, který ve stavebních úpravách na hradě pokračoval – jeho dílem je podle všeho velký východní palác. R. 1565 postoupili Jindřich V. a Jindřich VI. z Plavna Andělskou Horu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, který ji r. 1567 prodal svému švagrovi Jindřichovi z Fictumu. R. 1570 koupil andělskohorské panství Kašpar z Colonna Felsu. Kašparův syn Linhart Colonna patřil k předním exponentům stavovského povstání v letech 1618 – 1620 a přestože byl r. 1620 v bitvě u Sinzendorfu smrtelně raněn, byly jeho dědicům statky dodatečně zkonfiskovány. Andělskou Horu koupil – spolu s Hartenštejnem a Činovem – r. 1622 císařský rada Heřman Černín z Chudenic, jehož rod toto panství vlastnil do r. 1734. Za černínovské éry starý hrad zpustl. Pohromu, kterou mu r. 1635 způsobili Švédové, ještě přežil, byť nikoliv bez značné újmy. Definitivní konec však r. 1718 přinesl dravý požár, který zachvátil městečko a větrem se přenesl na hrad, který úplně zničil. Od té doby už zůstal ležet v troskách.

        Hrad Andělská Hora stával na osamělém skalnatém kopci jihovýchodně od Karlových Varů. Místo bylo zvoleno velmi příhodně, protože jednak bylo neohrozitelné dělostřelbou, jednak na vrchol vedla jediná přístupová cesta, jenž mohla být obránci v celém svém průběhu účinně kontrolována. Cesta stoupá po jižním, delším úbočí oválné kupy k západu, kde se – pod kontrolou na skále stojící hradby s drobnou okrouhlou baštou – stáčí do portálu první kulisové brány. Za bránou, teď již na úbočí severním cesta dále mírně stoupá k východu, jsouc uzavřena výše položenou hradbou a na vnější straně dnes zcela zaniklou dřevěnou stěnou. Zhruba v polovině délky homole je cesta přehrazena obdélnou branskou budovou, za níž se rozprostírá dolní nádvoří s cisternou. Po obvodu je vymezuje hradba se střílnami. Na východním konci nádvoří přechází jeho zarovnaná plocha ve skálu, na níž stávala rozlehlá budova nového paláce. Nový palác má lichoběžníkový půdorys a je dvoutraktový; jeho patro bylo zaklenuto sklípkovými klenbami. Z hlediska stavebního vývoje, o němž dosud v případě Andělské Hory víme jen málo, lze – s přihlédnutím k výsledkům nevelkého archeologického průzkumu J. Klsáka – konstatovat, že nový palác pochází až z doby pánů z Plavna a ze původní zástavba v tomto místě byla patrně dřevěná. Horní hrad, který stál na temeni skály a byl na jihu uzavřen hradbou s malou půlkruhovou baštou, sestával ze dvou staveb – solitérně stojícího, mírně lichoběžného donjonu s velkými okny a plochými stropy a z obdélné podsklepené budovy na nejzazším výběžku skály na západě, nad opevněním první brány.